Článek
Lidé měli možnost vyslovit své preference ve formě první a druhé volby. Sociálnědemokratický směr uvedlo v rámci obou voleb 36 procent lidí, liberální 34 procent. Konzervatismus konvenuje 22 procentům dotázaných. Dalších 18 procent stoupenců nasbíral ekologický směr.
S odstupem následuje směr křesťanskodemokratický (12 procent), těsně následován proudem socialistickým (8 procent) a komunistický (6 procent). Na posledním místě je směr nacionalistický (4 procenta).
Konzervativní a liberální zároveň
Jak agentura připomněla, někteří tuzemští stoupenci konzervatismu nevnímají liberalismus jako názorový protipól, neboť „více než čtvrtina z dotázaných, kteří v první volbě uvedli názor konzervativní a kteří využili možnost druhé volby, jako svoji druhou volbu zmiňovali názor liberální“.
U liberálů první volby si konzervatismus jako druhou převažující tendenci vybrala pouze osmina.
Liberálů přibylo
Agentura rovněž podotkla, že oproti šetření, které proběhlo před čtyřmi roky, přibylo liberálů (o 7 procentních bodů) a ubylo příznivců socialistického (o 3 procentní body) a komunistického (o 2 procentní body) světonázoru.
„Dotázaní se většinově přiklánějí k výrokům, které jsou směsicí liberálního pohledu na roli státu v ekonomice, na soukromé vlastnictví a na svobodu a lidská práva, nerozhodného pohledu na odpovědnost státu v oblasti sociální, ekologického pohledu na životní prostředí,“ shrnulo CVVM.
Buzludža – vrchol komunistické architektury stále fascinuje
