Hlavní obsah

Češi chtějí antibiotika. Často zbytečně

Právo, Jindřich Ginter

V zimě se v teplé bundě zpotíme, nebo se naopak oblečeme málo a prochladneme. K tomu se přidá shon a stres spojené s koncem roku a může nás skolit nemoc. Bolesti kloubů, svalů, kašel, rýma, teplota, to jsou nejčastější potíže lidí, kteří plní čekárny praktických lékařů. A vyléčit se chtějí antibiotiky.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Lékaři, ale i specialisté z krevní laboratoře apelují na pacienty, aby je hned nežádali. Mnozí si stále mylně myslí, že antibiotika jsou univerzální lék, který nahradí týden v posteli, jejž si „přece nemohou kvůli práci a povinnostem dovolit“.

A když už antibiotika berou, často je nedobírají, jak předepsal lékař. Stačí jim, že rychle zabrala, a vracejí se do pracovního běhu. A pak mohou znovu onemocnět.

Nedobírat prášky a nemoc nedoléčit je velká chyba, varují specialisté. Když je totiž pak opravdu zle, antibiotika už nezabírají. Pokud je totiž člověk užíval často a nedůsledně, bakterie jsou už proti nim rezistentní.

Čeští chemici vedou projekt na mapování šíření bakterií odolných vůči antibiotikům ve vodě

Věda a školy

„Pokud se onemocnění nejeví od počátku jako závažné, je vhodné s podáním antibiotik počkat. První dny po propuknutí infekce jsou totiž nejdůležitější pro rozvoj přirozených imunitních protiinfekčních reakcí. Okamžitým nasazením antibiotik se tlumí obranné mechanismy, které by jinak byly schopny infekci zvládnout samy,“ vysvětluje doktorka Dana Hanuláková z laboratoře Synlab.

Na chřipku nezaberou

Antibiotika navíc zabírají jen na onemocnění bakteriálního původu. Proti virovým infekcím jako nachlazení či chřipka jsou neúčinná. Podle průzkumu České lékárnické komory se přitom každý pátý pacient mylně domnívá, že antibiotika účinkují proti chřipce, nachlazení či viróze.

Lékaři jsou zděšeni, účinnost antibiotik a dalších léků prudce klesá

Zdraví

Dlouhodobé užívání antibiotik má podle krevních specialistů Synlabu negativní dopad na přirozenou mikroflóru organismu, protože kromě patogenních bakterií antibiotika ničí i ty prospěšné, a narušují tak celý imunitní systém.

Bakterie vzdorují

Bakterie se navíc rychle na­učí antibiotikům vzdorovat a umějí si tuto „znalost“ předávat mezi sebou. Dokážou přežívat v přítomnosti antibiotika, a dokonce pokračovat v množení. Odolnost vzniká i v případě, kdy jsou bakterie vystaveny nedostatečně účinné koncentraci antibiotika, léčba netrvá dost dlouho nebo je zvolen nesprávný typ léku.

Anketa

Kolikrát jste za uplynulý rok měli antibiotika?
Ani jednou
72,4 %
Jednou
18,5 %
Dvakrát
5 %
Třikrát a víc
4,1 %
Celkem hlasovalo 2104 čtenářů.

Reklama

Související témata:

Související články

Pravda versus nejčastější mýty o angíně

S angínou často bojujeme právě teď, v zimě. Mohlo by se zdát, že jde o banální nemoc, kterou každý zná a ví, co má dělat, když ji dostane. Jenže to tak není....

Vláda radí lékařům psát méně antibiotik

Lékaři by měli omezit předepisování antibiotik na nezbytně nutné případy, bakterie jsou proti nim čím dál tím odolnější. To je hlavní myšlenka akčního plánu...

Výběr článků

Načítám