Článek
Jestliže v roce 2011 představovaly dvoučlenné rodiny bez dětí pouze 39 procent z tzv. úplných domácností, v roce 2040 by starší dvoučlenné rodiny bez dětí mohly představovat už přes 56 procent z 2,2 miliónu tzv. úplných domácností.
Jednočlenných domácností bude v té době podle odhadu 1,7 miliónu, z celkového počtu 4,7 miliónu českých domácností.
Vyplývá to z demografické studie Českého statistického úřadu (ČSÚ) pod názvem Prognóza počtu velikostí vybraných typů hospodařících domácností v ČR v letech 2013−2040. Za jediný pozitivní údaj je možné považovat odhad, že v Česku by měl postupně mírně klesat počet neúplných rodin, kde žijí děti jen s jedním rodičem. Jejich počet by se měl v roce 2040 snížit ze současných 571 tisíc na 558 tisíc.
Sestupný a nežádoucí trend, který povede k tomu, že v roce 2040 typickou českou domácnost budou představovat dva společně žijící starší lidé, začal už nyní, varují statistici.
Málo svateb = málo dětí
Jestliže v roce 1970 žily v domácnostech v průměru tři osoby, v roce 2011 již jen statistických 2,34 osoby, burcuje ČSÚ. Ještě v roce 1991 bylo 56 procent úplných rodin tvořeno rodiči a dětmi. O dvacet let později pouze ve 41 procentech domácností žilo s rodiči minimálně jedno tzv. závislé dítě, tedy to, co si samo nevydělává.
Češi a Češky se prostě málo žení a berou. V roce 2011 jsme zaznamenali dokonce historicky nejmenší počet sňatků za rok od roku 1918, pouze přes 45 tisíc, zdůvodňují demografické trendy statistici. Rodí se i méně dětí, z toho mála ještě 46 procent mimo oficiální manželství. Jestliže na začátku devadesátých let rozvedení lidé ihned po odluce začali neformálně žít s jiným partnerem, v současnosti po rozvodu zůstávají spíše sami. Záliba v rozvodech u Čechů a Češek ale přetrvává, protože se rozvádí prakticky každé druhé manželství, konstatují dále demografové.
Společnost rovněž prokazatelně stárne. „Prodlužování délky života a současně nižší počet narozených dětí bude mít za následek výrazné zvýšení podílu osob starších 65 let v populaci. V roce 2060 vystoupá jejich podíl až na 34 % ze všech obyvatel České republiky. V absolutním vyjádření se bude jednat o 3,2 miliónu seniorů,“ uvádí Český statistický úřad. A samozřejmě stále více mladých lidí programově odmítá formální manželství, žijí sami.
Potřeby se změní
Tyto trendy ovlivňují státní rozpočet, výrobu, služby, maloobchod, bytovou výstavbu, zdravotnictví a sociální služby, potvrzují ekonomové. K otřesům může dojít i na politické scéně, s měnícím se věkovým složením obyvatel se mohou měnit i politické preference. Převažující typ dvoučlenné rodiny starších lidí znamená například větší poptávku po menších bytech. Protože starší lidé si nebudu masově kupovat byty na hypotéku, vyžádá si to rozvoj nájemního a současně cenově dostupného bydlení. Takových bytů se ale v současnosti příliš mnoho nestaví.
Zatím se otevřeně nehovoří o tom, zda populační vývoj v Česku, složení rodin, systém vzdělávání budou odpovídat potřebám rostoucí, na vědomostech a vysokoškolském vzdělání založené ekonomiky. Půjde i o zdánlivé detaily.
Každý Čech vyprodukuje v současnosti v průměru 307 kilogramů odpadků ročně. Osamělí lidé ale vyprodukují odpadu podstatně více. To si vyžádá i jinou organizaci jeho svozu. Starší občané, jejichž podíl v populaci se bude zvyšovat, ale i lidé žijící jako single preferují menší auta s nízkou spotřebou, ale i menší balení. Nikoliv mnohakilové krabice pracích prášků či „výhodná“ rodinná balení potravin, která dnes nabízejí supermarkety.
Větší podíl starších lidí přinese i potřebu zvýšit počty lůžek v sociálních ústavech, vyšší náklady na zdravotnickou péči. Některé služby se budou muset přizpůsobit jejich koupěschopnosti a zlevnit. Nepůjde jen o nájemné v domech sociálních služeb, ale například i o různé donáškové služby, čistírny, opravy, které si už dnes mnozí důchodci nejsou schopni ze svých penzí hradit.