Hlavní obsah
Bohoslužba v Betlémské kapli k 601. výročí upálení mistra Jana Husa. Na snímku patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta a farářka Libuše Roytová. Foto: Petr Horník, Právo

Bohoslužba v Betlémské kapli připomněla mistra Jana Husa

Bohoslužba v Betlémské kapli v Praze ve středu připomenula výročí upálení katolického kněze a církevního reformátora mistra Jana Husa, od jehož smrti letos uplynulo 601 let. Den jeho upálení se v Česku slaví jako státní svátek.

Bohoslužba v Betlémské kapli k 601. výročí upálení mistra Jana Husa. Na snímku patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta a farářka Libuše Roytová. Foto: Petr Horník, Právo
Bohoslužba v Betlémské kapli připomněla mistra Jana Husa

Bohoslužbu vedl patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta, obřadu se zúčastnil také ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

„601 let od justiční vraždy mučedníka svědomí a reformátora Jana Husa je velkým mementem,“ řekl při obřadu Herman. Řekl, že Hus kvůli své pravdě ztratil vše, co mohl, včetně svého života. „Pro nás všechny, a zejména pro nás ve veřejné službě, je tento příklad velkou výzvou, abychom nekázali vodu a nepili víno,“ dodal.

Zleva bývalý předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda a ministr kultury Daniel Herman

Foto: Roman Vondrouš, ČTK

Kázání se zúčastnili i plzeňský biskup Filip Štojdl a farářka Libuše Roytová. Vystoupil také synodní senior evangelické církve Daniel Ženatý, který řekl, že úděly mučedníků se dotýkají všech lidí a probouzejí je z případné nečinnosti.

Lidé se společně pomodlili za pronásledované a nespravedlivě vězněné, za oběti totalitních režimů všude na světě i za těžce nemocné. Zazněla také motlitba za pracovníky humanitárních organizací a za uprchlíky.

Bohoslužba v Betlémské kapli k 601. výročí upálení Mistra Jana Husa. Na snímku farářka Libuš Roytová

Foto: Petr Horník, Právo

Hus kritizoval katolickou církev za odklon od původních zásad. Otevřeně mluvil o morálně pochybném jednání, například o vymáhání poplatků za obřady nebo obchodování s tzv. odpustky, odpuštěním trestu za hříchy. Církví byl označen za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července roku 1415 upálen.

Jeho smrt vedla posléze v českých zemích k zásadní husitské revoluci. Kromě snah o reformu církve i společnosti je Husovi připisováno autorství traktátu O českém pravopise, zavádějícího diakritická znaménka.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků