Článek
Barroso také zdůraznil, že je třeba respektovat ústavní procesy v České republice. Poznamenal ale rovněž, že by se v případě souhlasu ústavního soudu neměly klást v ČR nějaké další "umělé" překážky.
Český premiér odcestoval v úterý dopoledne z Prahy do Bruselu projednat další postup v ratifikaci dokumentu reformujícího fungování EU. Schvalovací proces nyní v celé sedmadvacítce brzdí již jen ústavní stížnost skupiny euroskeptických senátorů a podpis prezidenta Václava Klause.
Fischer v pondělí prohlásil po zasedání kabinetu, že na Klausův požadavek na potvrzení platnosti Benešových dekretů bude vláda při jednáních v Bruselu ochotna přistoupit pouze s tím, že je to požadavek poslední.
Premiér Jan Fischer v Bruselu s Josém Manuelem Barrosem
Klausův tajemník Ladislav Jakl v úterý na Rádiu Česko uvedl, že prezident zatím žádnou garanci vládě nedal, protože mu dosud nebyla poskytnuta žádná skutečná záruka.
Klaus pro ČR žádá trvalou výjimku z Listiny základních práv EU, jako ji mají Polsko či Británie. Obává se totiž případných majetkových nároků sudetských Němců. Jeho krok překvapil české i evropské politiky. Klausův podpis je poslední, který chybí k tomu, aby smlouva reformující EU začala platit ve všech 27 zemích EU.
| The Times: Klaus řekl, že Lisabonskou smlouvu nepodepíše |
| Redaktor The Times Právu: Klausův výrok mám z druhé ruky |
| Klaus podpis Lisabonu vládě negarantuje, říká Jakl |
Kabinet soudí, že Klausovy obavy jsou liché. Listina základních práv podle ministrů nemůže působit zpětně a zpochybňovat poválečné majetkové vztahy. Vláda lituje toho, že prezident své požadavky nevznesl dříve. Podle premiéra Jana Fischera hlavní nervozita mezi evropskými partnery panuje především kvůli nejistotě, zda je to skutečně poslední požadavek tohoto druhu.
