V komunistických stranách, co jich kdy bylo (a že jich bylo!), bývala vždy samozřejmostí pevná kázeň, jejich vůdcové se za svými houfci ohlížet nemuseli. Nebylo myslitelné, že by bezmála čtyřicet procent členů a příznivců strany projevilo jiný názor než ten jediný správný, totiž doporučený. Navzdory zaumné argumentaci Miroslava Grebeníčka, podle něhož členové KSČM prokázali v referendu standardní vzornou kázeň, zatímco příznivci volili po svém rozumu, je to výsledek z jeho hlediska žalostný.

Navíc se zde nabízí srovnání s ostatními stranami, jejichž voliči vesměs dali na doporučení svých vůdců. Dokonce i rozháraná sociální demokracie může být spokojena, že na její doporučení dalo osm z deseti jejích voličů. Pouze KSČM se svým NE, byť dosti zřetelně, hlasitě i naléhavě vysloveným, u svých věrných tak málo uspěla.

Zdá se tedy, že Grebeníčkovo mužstvo zjevně už není oním klasickým komunistickým monolitem, jak se nám dosud mohlo zdát. Ledaže by byla pravda - co se ovšem ověřit nedá, ale ni to není přespříliš pravděpodobné - že členové KSČM ukázněně hlasovali podle doporučení, zatímco větší část jejích ostatních voličů opačně. V tom případě ovšem zase nic neznamená současné vysoké preferenční skóre KSČM, protože takové voliče není možno považovat za souznějící příznivce, jen za náhodné kolemjdoucí, zklamané tou stranou, kterou volili minule.

Ale ať už tak, nebo onak, nic nemůže existovat nezávisle na vlivech prostředí. KSČM jako instituce se mohla zakuklit v neměnné podobě. Jejím poslancům dokonce může vyhovovat jisté nerovnoprávné postavení, protože právě díky němu po nich nikdo nežádá nějaké úspěchy. Ale obyčejní členové a voliči jsou jen lidé, a člověk se vlivem prostředí vyvíjí, anebo to prostředí přinejmenším respektuje. Lidský mozek se prostě na rozdíl od ideologie nedá zaletovat do konzervy.

Je tedy přirozené, že uvnitř zakuklené KSČM je napětí. To poučná referendová lekce jednak potvrdila, jednak asi přispěla k jeho brzkému uvolnění. Skoro bych se vsadil, že kukla zanedlouho praskne. Jen netuším, co z ní vyletí.

PRÁVO 17. června