Článek
Ačkoli ještě nejsou ustaveny všechny parlamentní orgány, již nyní se oslovením "předsedo" může pyšnit 22 poslanců a dalším 97 členům komory náleží titul místopředseda.
Ve dvousetčlenné komoře je tedy už více než polovina funkcionářů, kteří mají nárok na tisícové funkční příplatky.
Sněmovna má šestičlenné vedení, byly ustaveny výbory, které si zvolily předsedy a místopředsedy, vznikly již dva podvýbory a několikačlenné vedení mají i poslanecké kluby.
Suma sumárum 119 obsazených funkcí. Poslanců je 200, někdo má funkcí víc.
V následujících týdnech přijdou na řadu komise, zahraniční delegace a další podvýbory. To může znamenat další stovku předsednických a místopředsednických křesel. A to i přesto, že poslanci sami sobě i veřejnosti slibovali, že zvýšení počtu výborů budou kompenzovat výrazným snížením počtu funkcionářů.
Omezení obešli
V minulé Sněmovně bylo kolem 250 postů vykonávaných za příplatek. Tím, že vznikly čtyři nové výbory většinou s šestičlenným vedením, nebude moc platné, že si poslanci odsouhlasili omezení, podle kterého každý výbor smí zřídit pouze tři podvýbory, v jejichž čele bude stát vždy jen po jednom předsedovi a místopředsedovi.
Zkoušku, zda tato dohoda bude platit bez výjimky, si prodělá organizační výbor, který je řídícím orgánem Sněmovny, na jednom ze svých nejbližších zasedání. Hospodářský výbor se totiž nechce nechat omezovat a žádá o zvýšení počtu svých podvýborů. "Výbor se zabývá poměrně širokou oblastí, od průmyslu počínaje až po dopravu konče," odůvodnil návrh jeho místopředseda Pavel Hojda (KSČM).
Od Nového roku si všichni polepší
Získat funkci pro poslance znamená nejen postoupit na žebříčku politické kariéry, ale také výrazně si přilepšit k platu, a to až desetitisícovými příplatky. V případech šéfů frakcí, výborů a stálých delegací jde i o možnost přidělení služebního auta.
Od příštího roku si navíc poslanci spolu se všemi dalšími ústavními činiteli výrazně polepší.
Základní hrubý plat, od kterého se výše funkčních příplatků odvíjí, se totiž od Nového roku zvedne na 61 400 korun.
Na základě politických dohod nejvíce postů zatím získaly vládní ODS a opoziční ČSSD. Jejich lidé ovládli vedení půl napůl ve dvanácti výborech. Dva vedou komunisté a po jednom připadlo lidovcům a zeleným.
Nejvíce místopředsednických křesel obsadila ODS se 27 lidmi, o dva méně získali soc. dem., komunisté mají 14 a lidovci 12 místopředsedů. Tři tyto posty připadly zástupcům zelených, kteří tak mají vlastně největší úspěšnost: čtyři funkce na šest poslanců.
Inflaci funkcionářů vysvětlují politici po svém: je třeba dodržet poměrné zastoupení, z čehož vyplývá, že každá strana by měla mít ve vedení výborů i komisí svého zástupce. Všichni sněmovní činitelé ovšem mají při hlasování stejnou váhu bez ohledu na fakt, zda jsou šéfem komory, výboru či komise nebo jen řadovým poslancem. V případě, že se některý nechá zvolit do více funkcí, pobírá však pouze jediný plat, a to ten vyšší.
Nejvíce funkcí zatím nasbírala Vlasta Parkanová (KDU-ČSL), která je šéfkou stranické frakce a zároveň místopředsedkyní dvou výborů.
Paroubek vyčkává
Z celkového počtu poslanců, kteří se dělí o funkce, je nutné odečíst deset občanských demokratů, kteří nemohou ve Sněmovně být aktivní, neboť jsou ministry.
Bez funkce ale zatím zůstává i šéf ČSSD Jiří Paroubek, který pomýšlí na premiérskou židli. Je členem pouze výboru organizačního, který se zabývá např. přidělováním zákonů do odborných orgánů či schvalováním zahraničních cest poslanců.
Funkci zatím nemá např. ani Michal Doktor (ODS), dříve šéf volebního výboru a místopředseda klubu své strany. Řadovými poslanci jsou i exministr zemědělství Petr Zgarba (ČSSD) či jeho straničtí kolegové sportovec Pavel Ploc a odborář Cyril Zapletal.