"Vláda schválila plán působení sil Armády ČR v zahraničí na příští rok, který bude předkládat do Sněmovny," řekl Vondra. Kabinet podle něj počítá s účastí české armády ve vojenských operacích v Kosovu, Bosně a Hercegovině, Afghánistánu a Iráku a také v rychlých silách Severoatlantické aliance. "Vláda potvrdila závazky, ke kterým se dlouhodobě hlásí," dodal ministr zahraničí.

V Libanonu by měli podle vlády sloužit dva nebo tři, maximálně však deset českých vojáků. Navýšení počtu vojáků se čeká v Afghánistánu, kam mají jít nově vojenští policisté a asi desetičlenná chemická jednotka, v Kosovu a případně v NATO. Nejvíce Čechů by mělo i nadále být v silách KFOR v provincii Kosovo. Armáda předpokládá zvýšení počtu vojáků ze současných 500 až na 660. V Bosně a Hercegovině má být v misi EU kolem 70 příslušníků české armády a v Iráku do stovky vojenských policistů, což je zhruba stejně jako letos.

Česká republika bude také připravena příští rok nasadit své vojáky do rychlých sil NATO. Od ledna do července v nich může v případě potřeby působit na 400 Čechů, to je podle ministerstva obrany nejvíce v historii české armády. Kde případně budou vojáci sloužit, se zatím neví, o konkrétní operaci a výjezdu by rozhodla vláda.

Náklady státu na zahraniční mise by se v příštím měly vyšplhat na 1,85 miliardy korun, což je o zhruba 350 miliónů více než letos. Minulá vláda upozorňovala na to, že na další zahraniční vojenské mise už Česká republika nemá. Ministerstvo obrany si také stěžuje na to, že současný návrh státního rozpočtu na příští rok mu přisuzuje o pět miliard korun méně, než se předpokládalo.