"Za takových čtyři, pět, šest let bychom měli mít ústavu novou se spravedlivějším volebním systémem," uvedl Havel a dodal: "Mám určitou představu o nové ústavě, o jiné struktuře zastupitelských sborů ." Podle něj by ale ústava nebyla zas tak odlišná, přesto podle něj není dobré současnou Ústavu ČR upravovat.

Ústava má být krátká, stručná, srozumitelná, aby se jí děti mohli naučit ve škole jako v USA. "Stávající má moc dodatků a ústavních zákonů," vysvětlil to Havel a řekl i proč je proti dodatkům k ústavě: "Čím víc bude dodatků, tím ten systém bude zašmodrchanější a bude jí rozumět méně lidí." To podle k něj vede k různým výkladům.  

Pouhá změna počtu poslanců ve Sněmovně na lichý podle něj sice je možná, ale nikoli dostatečná: "Menší změny se mohou udělat, třeba by bylo o jednoho poslance míň, i když patová situace by mohla vzniknout i tak." Politické krize podle něj nemůže vyřešit jen základní zákon republiky: "Do žádné ústavy nelze zakotvit, aby se lidé chovali odpovědně a slušně."

Podle něj záleží na tom, zda lidé ony mezery záměrně nevyužívají. Nepřímo naznačil, že nyní k tomu mohlo docházet: "Je jasné, že čas na hledání ministerského předsedy má být co nejkratší. V současném případě to trvalo nesmyslně dlouho, než byl Topolánek jmenován premiérem." Podle Havla mohl být jmenován v řádech dnů.

Restituovaný majetek vnímá jako nezasloužený

Havel odpověděl i na otázku ohledně restituovaného majetku a sporu, které o něj měli v rodině. "My (s bratrem Ivanem) se toho nedotýkáme, nemluvíme o tom."

Vysvětlil i důvod, proč dal většinu majetku na charitu: "Není přesné, že jsem se chtěl zbavit majetku, (jak řekl jeho bratr Ivan), nechtěl jsem se o něj starat. Ale udělal jsem to ze zásadnějších důvodů, než abych odvalil balvan. Restituovaný majetek necítím jako to, na co jsem si sám vydělal. I to jeden z důvodů, proč jsem většinu těch peněz dal na různé charitativní účely, možná to byl jistý pocit nezaslouženosti těchto peněz," řekl Havel.

Havel také připustil, že nemá rád konflikty, bohužel se však do nich celý život dostává.

Rozšiřování EU musí mít limity

Hovořil též o Evropské unii, která se musí podle něj vymezit nejen hodnotově, ale také geograficky. Podle něj musí rozšiřování mít svůj konec, aby nevznikl něco bezbřehého jako OSN. Dal příklad Nového Zélandu, který sdílí evropské hodnoty, možná více než někteří členové EU, ale geograficky tam nepatří.

Turecko však podle něj do Evropy patří, "jednou nohou je v Evropě", navíc je členem NATO a  Evropa na něj spoléhala za studené války. Havel zmínil, že by mohly být přijaty balkánské země, Ukrajina a Bělorusko, ale to je vše.