Konkrétně pozbude platnosti na konci března příštího roku sedmý paragraf zmíněného zákona z roku 1991. Jde o ustanovení jež umožňuje, aby ministerstvo práce a sociálních věcí stanovilo právním předpisem, že kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná i pro zaměstnavatele, kteří nejsou členy organizace zaměstnavatelů, jež tuto smlouvu uzavřela.

ÚS se shodl s poslanci v názoru, že je věcí svobodné vůle každého, zda se stane stranou nebo účastníkem určité smlouvy či nikoliv.

Kolektivní smlouva je soukromoprávní smlouvou jakými strany upravují vzájemné vztahy dobrovolně na základě svobodného projevu vůle. S tímto postulátem je právní úprava obsažená v ustanovení sedmého paragrafu zákona o kolektivním vyjednání v rozporu.

Stát si podle autorů ústavní stížnosti tímto ustanovením osobuje právo rozšiřovat účinnost celého obsahu kolektivní smlouvy vyššího stupně podle vlastního uvážení i na jiné subjekty než které ji uzavřely.

Jak konstatoval soudce-zpravodaj Pavel Holländer, plénum ÚS zrušilo příslušné ustanovení zákona o kolektivním vyjednávání pro jeho rozpor s několika články Listiny práv a svobod a také Ústavy ČR. Odložením platnosti svého výnosu až do konce března příštího roku vytvořil pak soud zákonodárci dostatečný prostor k nápravě tak, aby nevzniklo právní vakuum.

"Díky zrušení tohoto paragrafu nemůže už úředník nařizovat cokoli svobodným podnikatelům. Jsem ráda že se potvrdilo, že pan Špidla se choval jako ministr práce a sociálních věcí neústavně, když takto rozšiřoval vyšší kolektivní smlouvy," komentovala rozhodnutí soudu místopředsedkyně výboru pro sociální politiku a zdravotnictví Poslanecké sněmovny Alena Páralová, která je současně stínovou ministryní ODS. Páralová před Ústavním soudem zastupovala autory ústavní stížnosti.