Článek
Poslanec ODS Marek Benda ČTK řekl, že Sněmovna si může schůzi přerušit a o důvěře jednat později: "To jednání o důvěře může také teoreticky trvat měsíc nebo tři měsíce. Vláda má ústavní podmínky, do kdy musí s žádostí přijít, ale jak jedná Sněmovna, je holt její věcí."
Topolánek předpokládá, že první verze programu bude hotova už příští týden. "K programovému prohlášení máme interní termín na první drafty (koncepty) resortních ministrů konec tohoto týdne. Projednávat na vládě budeme tento materiál 13. září. Po redakční úpravě chci materiál komunikovat s politickými partnery ve Sněmovně," řekl v úterý Topolánek při uvádění ministra zdravotnictví Tomáše Julínka do funkce.
Vládní program není povinnou součástí žádosti o důvěru Sněmovny, ale zatím jej předkládala každá vláda.
Sejdou se mimo plán
O vyslovení důvěry by poslanci měli jednat na schůzi, která by se mohla sejít 3. října. Předseda Sněmovny Miloslav Vlček chce svolat dolní komoru k jednání okamžitě po Topolánkově žádosti. Premiér po jmenování kabinetu prohlásil, že využije třicet dnů daných zákonem a o důvěru požádá "kolem 4. října".
Ačkoli je další jednání Sněmovny plánováno až na polovinu října, Vlček Právu potvrdil, že svolá poslance k tomuto bodu dříve. "Pokud dostanu žádost z vlády do čtvrtého října, sejdeme se po dohodě tak, aby byla dodržena třicetidenní lhůta stanovená ústavou a tak vláda svou žádost o vyslovení důvěry mohla přednést," řekl. Lhůta se počítá od jmenování vlády, tedy od 4. září.
Počkají na Klause
Je tedy na premiérovi, aby svou žádost zaslal Sněmovně včas, aby se svolání schůze do 4. října stihlo. Ústava však poslance nijak neomezuje v tom, jak dlouho mají o tomto bodu jednat. Hlasovat se tedy může až za několik dní.
Je tak možné, že poslanci počkají se svým rozhodnutím až na 5. říjen, kdy se má do ČR vrátit prezident Václav Klaus ze své "asijské megacesty" po Rusku, Číně, Mongolsku, Vietnamu a Singapuru. Podle zdroje ČTK z ODS totiž projevil zájem být při tomto hlasování v Česku.
V minulosti vlády s žádostí o důvěru tolik neváhaly. Miloš Zeman předstoupil v roce 1998 před poslance čtyři dny před třicetidenní lhůtou, Vladimír Špidla o čtyři roky později program své vlády představil členům komory pět dní před jejím vypršením.