Jiné důvody jako zdroj pocitu národní hrdosti vidí jen menšina populace: v případě ozbrojených sil to je 41 %, v případě fungování demokracie či vztahu k cizincům 38 %, v případě politického vlivu ve světě 32 %, v případě sociálního zabezpečení 25 % a v případě ekonomických výsledků dokonce jen 11 %.

Ve vztahu k ekonomickým výsledkům, sociálnímu zabezpečení, ale i k postavení ČR ve světové politice a k fungování demokracie pak nadpoloviční většina občanů hrdost na ČR necítí.

Národní hrdost na: jedno-značně ano spíše ano spíše ne jedno-značně ne neví
fungování demokracie 5 33 44 14 4
politický vliv ve světě 4 28 46 14 8
ekonomické výsledky 1 10 52 33 4
sociální zabezpečení 2 23 46 24 5
ozbrojené síly 6 35 32 14 13
historie 45 43 7 2 3
věda a technika 24 53 14 2 7
sport 50 41 5 1 3
kultura 38 51 7 1 3
vztah k cizincům 3 35 39 6 17
Pozn.: Procenta v řádku

Zdroj: CVVM

Nejsilnější vazbu přitom občané pociťují k místu svého bydliště a potom k celé České republice.

Ve vyjádření vztahu v obou případech neexistuje statisticky významný rozdíl, přičemž velmi silné sepětí zde deklarovala bezmála třípětinová většina dotázaných. Tři pětiny respondentů přitom vyjádřily vztah k místu svého bydliště a k České republice stejným způsobem, pětina respondentů má silnější vazbu k místu svého bydliště a pětina naopak upřednostňuje Českou republiku.

Cítí se svázán: místo bydliště region ČR střední Evropa západní Evropa východní Evropa
velmi 58 36 57 25 5 2
středně 35 48 36 39 25 16
slabě 6 13 6 23 39 36
vůbec ne 1 3 1 10 24 39
neví 0 0 0 3 7 7
Pozn.: Procenta ve sloupci

Zdroj: CVVM