Hlavní obsah

Nabízejí se ministerstva, zn. snadno a rychle

Právo, ada, nig
PRAHA

Že je sestavování vlády dlouhodobě pečlivě a promyšleně připravovaná procedura, která má svá jasná pravidla? Omyl. Navenek to tak sice může vypadat, ale informace prosakující ze zákulisí často nasvědčují pravému opaku. Ukázaly to peripetie kolem hledání ministrů do Topolánkovy vlády. Jejich seznam se měnil téměř každým dnem.

Článek

Topolánek v tom však není sám. Obdobný, často bleskový způsob provázel i v minulosti sestavování předešlých kabinetů.

Šéf ODS ale podle všeho dovedl způsob hledání ministrů k dokonalosti. Alespoň případ herce Martina Štěpánka, který usedne do čela resortu kultury, to naznačuje. Žádná příprava na funkci, žádné předcházející rozhovory, ale textová zpráva od premiéra pouhý den před představením vládního týmu prezidentu republiky.

"Dostal jsem ve čtvrtek SMS, jestli bych přijal ministra kultury," popsal Právu svůj případ Štěpánek. Týž den se pak odpoledne sešel s Topolánkem a nabídku vzal.

Obdobnou formu Topolánek mohl zvolit i u původně zvažované adeptky na tento post Gity Fuchsové, která následně nabídku odmítla. Navenek sice představitelé ODS hovořili o rodinných problémech, které Fuchsové bránily stát se ministryní, v kuloárech ale znělo, že právě způsob hledání kandidátů prostřednictvím textových zpráv se jí mohl dotknout. Také prý proto, že jako generální konzulka v USA se před časem aktivně věnovala Topolánkově dceři při její návštěvě v Americe.

Decentní odmítnutí

Delikátněji přitom působí nominace-nenominace někdejšího stínového ministra životního prostředí Bedřicha Moldana. Ještě ve čtvrtek odpoledne Moldan Právu řekl, že nabídka Topolánka platí, on ji přijal, aby v pátek v seznamu předloženém Václavu Klausovi bylo pod kolonkou ministerstva životního prostředí jméno Petra Jana Kalaše.

Moldan však připouštěl, že nic není jisté do chvíle, než vláda bude jmenována. Topolánek ho prý upozornil, že jednání probíhají dnem i nocí.

"Oznámil mi to, řekl bych, velmi decentně," řekl bez podrobností Moldan Právu s tím, že premiér měl zřejmě své důvody nominovat místo něj Kalaše. Nic o nich prý ale neví.

Paroubek: tak já to tedy beru

Ačkoli politici neradi hovoří o zákulisních jednáních, s odstupem času některé detaily vyplouvají napovrch. Tak se také začalo šuškat o tom, jak se stal Jiří Paroubkem loni premiérem. Když bylo jasné, že Stanislav Gross padne a nabídku stát se premiérem nakonec odmítl diplomat Jan Kohout, sešlo se několik členů vedení soc. dem., aby hledalo nástupce.

Podle stranické hierarchie to měl být první místopředseda Bohuslav Sobotka, který to ale odmítl, a tak přišel na řadu Paroubek jako další místopředseda. Ačkoli někteří spoléhali na to, že to odmítne, Paroubek prý nezaváhal ani na vteřinu.

Od té doby se traduje výrok Václava Klause, který měl Grossovi do telefonu říci, zda si je soc. dem. jista, že udělala dobře, byť Klaus údajně řekl, že o nástupci Grosse toho moc neví. V kuloárech bylo známo, že Paroubkovu nominaci probíral s lobbistou blízkým Klausovi i magistrátu, kde Paroubek předtím náměstkoval.

S nominacemi si zahrál také Paroubek, když křeslo ministra kultury po zesnulém Pavlu Dostálovi nejdříve nabídl Vladimíru Darjaninovi, který nabídku přijal, aby nakonec pod nátlakem umělců premiér svěřil resort Vítězslavu Jandákovi.

Rovněž Grosse musela na poslední chvíli zachraňovat Milada Emmerová, kterou podle dostupných informací přesvědčil jeho telefonát s nabídkou jen několik hodin před jmenováním vlády.

"Kdyby lidé věděli, jak se často sestavuje vláda, jak se obvolávají kamarádi, zda by to vzali, asi by tomu nikdo nevěřil," svěřil zákulisí hledání ústavních činitelů před časem jeden z ministrů někdejší Klausovy vlády.

Reklama

Výběr článků

Načítám