Hlavní obsah

USA finišují s výběrem místa pro základnu

Právo, Lenka Hloušková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA/WASHINGTON

Americké ministerstvo obrany shromažďuje poslední dokumentaci k projektu možné výstavby raketové základny či radaru v Polsku nebo České republice. Konečné rozhodnutí by mohlo padnout už na podzim. ČR je údajně mírným favoritem.

Článek

Zástupci Pentagonu navštívili Česko a Polsko se svolením národních vlád letos v létě. Hodnocení vybraných lokalit, kde by mohla vzniknout zařízení národního programu protiraketové obrany (NMD), teď dolaďují.

"Předpokládáme, že doporučení zpracovaná odbornými týmy budou zaslána ministerstvu obrany někdy během podzimu," sdělila Právu mluvčí amerického velvyslanectví v Praze Victoria H. Silvermanová. "Diskuse o možných obranných raketových základnách se účastní také ambasády USA v Praze a ve Varšavě, stejně jako zástupci vlád České republiky a Polska," dodala.

Favoritem Libavá

Favoritem Američanů pro výstavbu projektu je podle serveru Aktuálně.cz moravský vojenský prostor Libavá. Vyhovuje jim údajně tamní kamenité podloží.

Odborníci poukázali na to, že výstavba podobného vojenského zařízení by zkomplikovala už tak přehuštěný letecký prostor nad ČR. Jak radar, tak vojenská základna by si totiž vynutily zřízení mnohakilometrové bezletové zóny. Její poloměr by mohl být v případě radaru až padesátikilometrový.

Rozhodne i politika

USA budou vedle technických předpokladů hodnotit rovněž vnitropolitickou situaci v dané zemi. Zahraniční média v této souvislosti uvedla, že jak Polsko, tak ČR nevykazují nyní přílišnou stabilitu.

"Ještě před čtyřmi roky, kdy byla poprvé myšlenka hostování sil USA v Česku nastolena, měl tehdejší ministr obrany Jaroslav Tvrdík o vše zájem. Teď si Praha tak jistá není," uvedl včera například švýcarský web ISN zabývající se mezinárodní bezpečností. Podle něj vše Čechům až příliš připomíná sovětskou přítomnost po roce 1968.

Jiná média zase připomínají nacionalistickou povahu polské vlády. Ani ta návrh nepřijímá s nadšením. Ozývají se hlasy, že Washington ze spojenectví s Varšavou jen těží, mj. účastí polských vojáků na misi v Iráku. Mají-li ale Američané odměňovat, například zrušit Polákům víza při vstupu do USA, jsou liknaví. "NMD se týká Ameriky, země, která potřebuje oči k vyhledání střel, které ji mohou zasáhnout. Ale my nebudeme schopni zaznamenat střely vystřelené na nás," vzkázal navíc Polákům bývalý prezident Akademie národní obrany Boleslaw Balcerowicz.

Petice za referendum

Česká politická scéna odmítla v červenci myšlenku, že by u nás stála americká vojenská základna bez toho, aniž by proběhlo referendum. To nepožadovali jen nejvyšší představitelé ODS.

Pokud jde o radar, výrazná podpora plebiscitu už nezazněla. "Radar je docela něco jiného než rakety," uvedl odstupující premiér Jiří Paroubek (ČSSD) s tím, že by všeobecné hlasování v tomto případě nevyžadoval. Podobný postoj zaujal i jeho nástupce Mirek Topolánek (ODS). Ten tvrdí, že by o tom měla rozhodnout vláda, případně parlament.

Český prezident Václav Klaus se k možné výstavbě americké základny či radaru dosud otevřeně nevyjádřil. Jeho polský protějšek Lech Kaczyňski ideu spíše nepodporuje.

Neuspějí-li USA v Česku ani v Polsku, mají podle médií v záloze připravenou verzi výstavby dílčích zařízení ve Velké Británii.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám