Nyní pravděpodobně kontrakt odsune. Bubnuje na poplach kvůli nečekanému zkrácení peněz ze státního rozpočtu na rok 2007. Podle plánu ministerstva financí by měla armáda příští rok dostat 53,3 miliardy korun, tj. o pět miliard korun méně, než počítala. Přitom letos obrana mohla utratit 55,7 miliardy korun.

"Odkládáme to, nerušíme to. Nikdo neříká, že ta auta nepotřebujeme. Do roku 2009 při těchto penězích ale nejsme nákup tater schopni rozběhnout," řekl ve středu Právu náměstek ministerstva pro obrannou politiku Martin Bělčík. Dodal, že nepředpokládaný výpadek financí nebudou moci krýt z rezerv, protože je použili na nákup dopravních letadel, a zbytek rezervního fondu jsou odložené fakturace, s kterými nemohou libovolně nakládat.

V Kopřivnici byli touto zprávou překvapeni, protože automobilka, která se dlouhá léta pohybovala v červených číslech, s obrovskou státní zakázkou již počítala najisto.

"Pokud je ta informace pravdivá, tak je to špatné," řekl ve středu Právu předseda představenstva Tatry Igor Vlček. Dodal, že jednání s armádou zatím probíhala v souladu s plánem, tak aby se mohla smlouva podepsat do konce roku a první vozy pro armádu mohly sjet z montovacích linek příští rok. Automobilku před několika týdny od americké společnosti Terex Corporation odkoupila skupina investorů, včetně jejích manažerů.

Hrozící odklad by mohla zvrátit nová vláda, pokud by sáhla do struktury státního rozpočtu.

Stop i modernizaci vrtulníků a základen

Podle Bělčíka menší přísun peněz do armádní kasy bude znamenat stop i dalším investičním projektům. Měly by se zastavit chystané opravy či budování základen, modernizace počítačového vybavení nebo tzv. westernizace ruských vrtulníků, které armáda získala v rámci deblokace ruského dluhu.

Obrana by se bez pozastavení investic prý dostala za dva tři roky do platební neschopnosti. Pokud v snižování rozpočtu bude podle náměstka pokračovat, bude to znamenat, že armáda nebude moci modernizovat svou zastaralou techniku. Což by mohlo během několika let znamenat, že ministerstvo obrany nebude moci udržet vševojskový charakter.

"Potom může nastat situace, když budu fabulovat, že nebudeme mít tankové vojsko, dělostřelectvo či protivzdušnou ochranu," poznamenal Bělčík.

Dodal, že úspory se zatím nebudou týkat lidí a zahraničních misí. V případě, že ale bude vláda někam chtít poslat mimořádnou misi např. v rámci sil rychlé reakce NATO, jednotek EU nebo OSN do Libanonu, bude obrana žádat dodatečně peníze ze státního rozpočtu.