Článek
Zákon o státní službě by podle ministra financí Bohuslava Sobotky mohl zatížit státní rozpočet na příští rok tak, že by se nepodařilo udržet avízovaný schodek 88 miliard korun. Odložení zákona by mělo do rozpočtu přinést až čtyři miliardy korun. Dalším opatřením, kterým chce vláda zabránit růstu schodku, je například zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků. [celá zpráva] a odložení placení nemocenské prvních 14 dní nemoci zaměstnance firmou. [celá zpráva]
Zákon o státní službě, který v jeho první podobě už před šesti lety předložil Vladimír Špidla, schválila Sněmovna v dubnu 2002. Norma vytváří zvláštní právní režim pro zhruba 80 000 zaměstnanců na ministerstvech a správních úřadech, kteří se podílejí na výkonu státní moci.
Podle zákona by tito státní zaměstnanci museli skládat slib věrnosti státu a podstupovali by pravidelná hodnocení. Zapovězeny by jim byly také veškeré vedlejší pracovní aktivity. Za omezení některých občanských práv a za odpovědnost, kterou jim právní úprava ukládá, by ale měli dostávat víc peněz.
V případě snižování počtu zaměstnanců ve státní službě má být jejich odchod spojen s výplatou odbytného ve vyšší částce, než je tomu u odstupného podle zákoníku práce.
Hlavním záměrem zákona o státní službě je zajistit, aby státní správa nebyla závislá na tom, která politická síla je právě u moci. Schválení tohoto zákona bylo také podmínkou pro vstup České republiky do Evropské unie. Sněmovna ho sice schválila, čímž podmínku EU splnila, ovšem už potřetí byla odložena účinnost této normy, což Brusel nijak postihnout nemůže.