"Přesto nedávná velká kanadská studie potvrdila, že tlustý člověk, který se denně pohybuje a je zdatný, má lepší prognózu kardiovaskulárního onemocnění než hubený člověk, jenž se nepohybuje vůbec," řekl Právu přední český obezitolog Štěpán Svačina, přednosta 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Právě tato klinika se zabývá metabolickými poruchami i léčbou obezity a má stejné poznatky jako Kanaďané.

"Cévy pohybujících se tlustých lidí jsou skutečně v lepším stavu," konstatoval Svačina. Potvrdil tím vlastně i zcela čerstvou americkou studii. Ta byla zveřejněna před několika dny a zpochybňuje tzv. index tělesné hmotnosti, známý pod zkratkou BMI (Body Mass Index).

Ten podle Američanů neodpovídá skutečnosti, je zastaralý a měl by být zdokonalen. Jenže podle tohoto vzorce se dosud na celém světě hmotnost člověka běžně vypočítávala.

BMI nebere v úvahu svalovinu

Index BMI byl vynalezen zhruba v letech 1830 až 1850. Je velmi dostupný a každý si prakticky během minuty může spočítat, jak na tom s tloušťkou je.

"BMI se vypočítá tak, že současná hmotnost se vydělí mocninou výšky v metrech. A podle tabulky se pak určí, zda je BMI normální nebo už je člověk v kategorii nadváhy či obezity," vysvětlil profesor Svačina.

BMI pod 18,5 se dosud považovalo za určitý příznak podvýživy, který by mohl znamenat nějakou poruchu stravování či jiný zdravotní problém. BMI nad 25 se bere za nadváhu a BMI nad 30 za obezitu.

Američané z kliniky v Rochesteru však varovali, že toto rozdělení už neodpovídá realitě. Podle nich konečná hodnota BMI neodráží například svalovinu člověka nebo jeho tělesnou stavbu.

Americká studie, do níž bylo zahrnuto až 250 tisíc pacientů s nemocemi srdce a cév, uvádí, že lidé, u nichž BMI ukazuje hodnoty obezity, mají paradoxně naději na delší život a na menší problémy s kardiovaskulárním systémem než lidé s normálními hodnotami. Dokonce tvrdí, že BMI nelze použít ani k určování nebezpečí kardiovaskulárních chorob.

Jde pouze o jeden z rizikových faktorů

Profesor Svačina s tím částečně souhlasí. Nadváha je totiž pouze jeden z rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. K těm dalším patří například vysoký krevní tlak či vysoký krevní cukr neboli cholesterol.

Přesnější měření pro obezitu je podle Svačiny měření procenta tuku, které člověk v sobě má. To se laicky změří pomocí obvodu pasu, kdy tloušťka je od obvodu pasu 102 centimetrů u mužů a 88 cm u žen, nebo pomocí speciálního přístroje u lékaře.

Přesto ale Svačina před obezitou varuje. "Obézní člověk se obecně totiž mnohem méně pohybuje než člověk s normální váhou. A právě v nedostatku pohybu je ono obrovské riziko, které pak může vést k rozvoji řady nemocí," konstatoval.

Svačina se proto domnívá, že BMI index se bude pro svoji jednoduchost a přehlednost dál běžně používat. K zamezení prudkého nárůstu nadváhy dospělých v ČR je ale třeba přesvědčit rodiny o zdravém životním stylu. Nahradit živočišné tuky rostlinnými a minimálně čtyřikrát týdně třicet minut cvičit.