Řečníci většinou zdůrazňovali, aby se na události ze srpna 1968 nezapomínalo. Primátor Bém řekl, zapomenuto nesmí být nic z toho, co v Evropě napáchala komunistická nadvláda. "Zapomínání a neznalost historie vede k opakování, k pokřivenému myšlení a fatálním omylům nastupující generace," řekl ve svém projevu Bém. Vyzdvihl však i pozitivní stránky invaze, když pochválil postoj většiny společnosti a její aktivní odpor. Za dobré označil také to, že mnoho lidí tou dobou vystřízlivělo ze snahy reformovat komunismus.

Podle místopředsedy vlády pro ekonomiku Jiřího Havla (ČSSD) svoboda není samozřejmost a je jednodušší o ni přijít než ji znovu nabýt. Předseda Sněmovny Vlček soudí, že současná mladá generace chápe invazi jako roztržku mezi komunistickými státy, což je nespravedlivé vůči těm, kteří bránili rozhlas a padli za svobodu a čest.

Před zapomínáním varoval také ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík, který se nejvíc obává neznalosti mladé generace. "Bylo by špatné, kdyby se zapomnělo na památní desky na budově rozhlasu, stejně jako na desky připomínající oběti Jana Palacha a Jana Zajíce," prohlásil. Proto považuje za důležitý rozhlas a další média, která o paměť národa pečují.

Okupanti zabili desítky lidí

Invaze vojsk do Československa násilně přerušila reformní proces Pražské jaro. Před budovou Českého rozhlasu se odehrály nejtvrdší střety mezi okupačními vojáky a obyvateli hlavního města. Od zahájení okupace do začátku října zabili cizí vojáci podle Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu v Československu 72 lidí, těžce zranili 276 a lehce 422 lidí. V srpnu 2005 se za invazi do Československa omluvil bývalý polský prezident Wojciech Jaruzelski. Morální odpovědnost Ruska za okupaci přiznal v Praze letos na jaře ruský prezident Vladimir Putin.

Parlament loni v květnu schválil zákon o odškodnění obětí okupace, v červenci 2005 vláda vyčlenila na finanční injekci pistiženým invazí 259 miliónů korun. Nárok se vztahuje na období od srpna 1968 do června 1991. Lidé musí prokázat lékařskou zprávou, úmrtním listem, výpovědí nejméně dvou svědků nebo jiným způsobem smrt, zranění nebo znásilnění v důsledku okupace.