Ve středu byli ve hře o nejvyšší ústavní funkci čtyři kandidáti. Jaroslav Bureš, Miroslav Kříženecký, Václav Klaus a Petr Pithart. Bureš, kterého navrhli sociální demokraté, a Kříženecký, který byl kandidátem komunistů, neprošli sítem prvního kola. Druhé a třetí kolo tajné volby tak bylo vyhrazeno pro kandidáta občanských demokratů Klause a společného kandidáta lidovců a unionistů Pitharta.

PROFILY KANDIDÁTŮ

V rozhodujícím třetím kole se pro Klause vyslovilo celkem 113 zákonodárců, zatímco Pithart získal 84 hlasů. Čestný předseda ODS získal hlasy 80 poslanců a 33 senátorů. Pithart jen těsně dominoval v Senátu, když dostal 40 hlasů. Ve Sněmovně ho volilo 44 poslanců. Klause tak svými hlasy posílali na hrad i poslanci jiných politických stran než je ODS. Ta má totiž ve Sněmovně jen 58 křesel.

Na nezvolení hlavy státu se podle neoficiálních informací podepsala zejména rozpolcenost soc. dem. Z počtu hlasů vyplynulo, že Zemanovi příznivci volbu bojkotovali, aby skončila patem. Předseda ČSSD a premiér Vladimír Špidla dokonce připustil, že někteří soc. dem. zákonodárci podpořili Klause.

Politické strany mohou pro novou volbu nominovat nové i dosavadní neúspěšné kandidáty. Cesta na hrad se tak otevřela Miloši Zemanovi, který předem počítal s nasazením do druhé volby. ČSSD již dala najevo, že ho v sobotu na zasedání ústředního výkonného výboru navrhne. Je rovněž více než pravděpodobné, že svůj boj o Hrad nevzdá ani Václav Klaus, který má zajištěnou podporu své strany. Před zákonodárci po neúspěšné volbě prohlásil, že je "připraven nastoupit do další volby, ať bude přímá čí nepřímá."

Ve druhé volbě budou hrát důležitou ne-li rozhodující úlohu hlasy komunistů, neboť ti v první volbě podle všeho dostáli svému závazku: nevolit nikoho jiného než Kříženeckého a připravit tak cestu Miloše Zemana do druhé volby. Komunisté mají ve Sněmovně 41 mandátů. Na důležitost komunistických hlasů podle ČTK upozornil rakouský politolog Anton Pelinka.

Prezident Havel, kterému vyprší mandát za 18 dní, nepovažuje výsledek volby svého nástupce za katastrofu, ale myslí si, že je to škoda. Politologové soudí, že středeční dění na Pražském hradě je znepokojujícím svědectvím o úrovni české politické kultury. Někteří z nich dokonce míní, že podobný závěr se může zopakovat i v druhé volbě. Česko potřebuje rychle zvolit nového prezidenta, protože protahování napětí neprospívá křehké vládní koalici, řekl belgický politolog Luc Bernard.

Nejhorší by podle Bernarda bylo, kdyby případný vstup Miloše Zemana do volební arény způsobil rozkol v ČSSD, která je opěrným pilířem vlády. Budoucí pravděpodobný souboj Zemana a Klause je návratem starých protivníků na kolbiště, podotkl pro změnu Pelinka. Zdá se mu, že papírově má větší šance Zeman, tipovat ale odmítl, protože podrobně nezná situaci uvnitř jednotlivých politických táborů.