Lídři ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a Strany zelených se mají s Klausem sejít ve středu v deset hodin dopoledne.

"Prezident pozval předsedy parlamentních stran Mirka Topolánka, Jiřího Paroubka, Vojtěcha Filipa,  Miroslava Kalouska a Martina Bursíka k jednání o odblokování volby orgánů Poslanecké sněmovny PČR," sdělil Novinkám mluvčí Hradu Patr Hájek.

Obsazení vedoucích funkcí Sněmovny a jejích výborů je podmínkou k ukončení ustavující schůze dolní komory. Teprve poté podle Ústavy podává stávající vláda demisi, čímž uvolňuje prostor ke jmenování nové vlády.

Ani dva měsíce po volbách ale není jasné ani to, kdo bude příštím šéfem poslanců.

Mezi variantami jsou i předčasné volby

Po ztroskotání plánu na vytvoření koaliční vlády ODS, lidovců a zelených přišel šéf občanských demokratů Mirek Topolánek s myšlenkou menšinové vlády ODS, která by se opírala o podporu všech sněmovních stran vyjma komunistů. Zároveň Topolánek odmítl spolupráci na vládnutí se sociálními demokraty. [celá zpráva]

Topolánek v pondělí uvedl, že pokud se nepodaří sestavit menšinovou vládu ODS s duhovou podporou, zbývá už jediné řešení povolebního patu, kterým jsou předčasné volby. K nim by zemi dovedla přechodná vláda. ODS připustila konání předčasných voleb minuklý týden. Pprůzkum společnosti Factum Invenio ukázal, že by v současnosti občanští demokraté vyhráli volby se ziskem 41 procent. [celá zpráva]

"Ve chvíli, kdy se neuskutečnil ještě ani první pokus o sestavení vlády, jsou úvahy o předčasných volbách ukázkou slabosti těch, kteří vládu sestavují," reagoval místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Podle něj stanovisko ČSSD nijak neovlivnily výsledky průzkumu, podle kterého by sociální demokraté ve volbách na přelomu července a srpna své nynější postavení neobhájili.

Také KSČM vnímá myšlenku předčasných voleb jako neaktuální. "Je tu ještě prostor pro jednání," řekl komunistický místopředseda Jiří Dolejš. Podle něj ale není problém uspořádat nové sněmovní volby třeba na jaře příštího roku, musí ale ztroskotat všechny ostatní možnosti. Dolejš uvedl, že KSČM je připravena obhájit výsledek z letošního června.

Zelení jsou pro nové volby, lidovci vyčkávají

Předčasné volby otevřeně podporuje Strana zelených, která je považuje za nejčestnější řešení povolebního stavu. Předseda zelených Martin Bursík v neděli uvedl, že jeho strana je ochotna podpořit dvě varianty vedoucí k předčasným volbám. Jednou je přechodný kabinet podobný vládě Josefa Tošovského, kde by převládla odbornost a byl by menší vliv politických stran. Druhou variantou je podle Bursíka časově omezená vláda menšinová, která ale nebude založena na principu "nemravné" opoziční smlouvy.

Podle povolebního průzkumu veřejného mínění mají zelení šanci na zisk 6,9 procenta, což by jim vyneslo 14 mandátů místo nynějších šesti.

Lidovci o variantě předčasných voleb zatím nechtějí spekulovat. Každá vláda, která vzejde ze současné patové situace, ale bude podle šéfa KDU-ČSL Miroslava Kalouska zřejmě jen "udržovací". Někteří lidovci jsou k výsledku předčasných voleb pro svou stranu skeptičtí. Podle prvního povolebního průzkumu by křesťanští demokraté získali v polovině léta zhruba stejně hlasů a mandátů jako počátkem června. Tehdy hodnotili výsledek jako prohru.

Politologové: opoziční smlouva je nepravděpodobná

Za málo pravděpodobnou považují politologové možnost, že by se ODS a ČSSD dohodly na obdobě opoziční smlouvy z roku 1998. Nicméně připouštějí, že se obě nejsilnější strany mohou domluvit na podpoře menšinového kabinetu jedné z nich.

"Nevěřím tomu, že by se teď zopakovala opoziční smlouva. Na druhou stranu nelze zaměňovat jakoukoliv dohodu o podpoře menšinové vlády za opoziční smlouvu," řekla politoložka Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické v Praze.

Opoziční smlouva stála na závazku ODS, že nechá vládnout jednobarevný kabinet ČSSD po celé čtyřleté volební období, aniž by mu vyslovila nedůvěru. Součástí dohody bylo rozdělení klíčových funkcí nejen v parlamentu, ale třeba v konsolidační agentuře. "To byly dva hlavní průšvihy opoziční smlouvy," domnívá se Dvořáková.

S tím souhlasí i sociolog Daniel Kunštát, podle kterého personální ústupky pro zástupce ODS způsobily, že se opoziční smlouvě začalo říkat "smlouva o pozicích". Ve svém důsledku byla podle Kunštáta výhodná jen pro ČSSD, které umožňovala vládnout v klidu, bez koaličních partnerů a obav z vyjádření nedůvěry.

"Prohru ODS ve volbách 2002 lze podle mě jednoznačně přičítat na vrub zklamání časti jejích voličů z opoziční smlouvy," poznamenal Kunštát. Proto podle něj nyní ODS odmítá jakoukoliv výlučnou smlouvu s ČSSD.

"Strategie ČSSD je jasná - maximalizovat svůj vliv a vyloučit z jakékoliv dohody menší strany," míní Dvořáková.