"Speciální čtečky budou na hranicích fungovat pravděpodobně až příští rok," říká ředitel odboru informatizace veřejné správy ministerstva vnitra Tomáš Holenda. Povinnost vydávat cestovní doklady se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji vyplývá pro všechny členské státy Evropské unie z nařízení Rady EU z roku 2004. "Přístroje, které umějí číst čip z nových pasů, se zatím zkoušejí v Amsterodamu a ve Frankfurtu nad Mohanem," konstatuje Holenda.

Zavádění nového systému cestovních dokladů se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji si v Česku vyžádá během příštích pěti let více než 4,5 miliardy korun ze státního rozpočtu.

V současné době jsou v Česku platné čtyři vzory pasů. První byl vydán v roce 1993, poslední - takzvaný europas - pak v roce 2003. Šance získat klasický cestovní doklad s platností deseti let, za jehož vydání se platí 200 korun, končí 21. srpna, kdy se uzavírá přijímání žádostí. Za nový biometrický pas pak už žadatel zaplatí 600 korun a jeho platnost bude rovněž 10 let.

Vedle pasu s biometrickými daty bude vydáván cestovní doklad bez strojově čitelných údajů takzvaný blesk. Doklad bude vydáván ve lhůtě do 15 dnů a doba platnosti takového pasu bude omezena na 6 měsíců. Žadatel za "blesk" zaplatí 1 500 korun. Od 1. září také musí mít vlastní pas také děti mladší 15 let, které už nebude možné zapsat do cestovního pasu rodičů.

Pasy má chránit elektronický klíč

V souvislosti se zaváděním nových pasů se objevily i obavy z možnosti získání osobních údajů na dálku, pirátskou čtečkou, kterou může mít u sebe například kdokoli z kolemjdoucích na ulici. Podle ministerstva vnitra je však zabezpečení pasů s biometrickými prvky dostatečné a obavy ze zneužití osobních dat jsou zbytečné. E - pasy totiž chrání takzvaný elektronický klíč.

"Zabezpečení v podobě elektronického klíče funguje tak, že zabraňuje přístupu k datům při zavřeném e-pasu. Data z čipu lze přečíst až tehdy, když je pas otevřen a je načtena strojově čitelná zóna. Bez načtené strojově čitelné stránky se nelze dostat do čipu," vysvětluje Libor Pokorný z odboru informatizace veřejné správy ministerstva vnitra, který má mimo jiné nové pasy na starosti.

Známý český kryptolog Vlastimil Klíma uznává, že řešení zabezpečení pomocí speciálního elektronického klíče majiteli pirátské čtečky neumožní přístup k osobním údajům, ale zároveň zdůrazňuje, že každý systém obsahuje chybu. "Záleží pak na člověku, který se chce nabourat do systému, jak je schopný a zda tu chybu najde a zneužije," míní Klíma. Pro vydání cestovního dokladu je v první fázi potřeba digitální fotografie s biometrickými znaky pořízená v souladu se standardy Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Od května roku 2008 k snímku přibude i otisk prstu.

Pas s čipem, který obsahuje pouze biometrickou fotografii, chrání takzvaný Basic Access Control, tedy základní stupeň zabezpečení. Ten má chránit osobní data před rozkódováním bez příslušného elektronického klíče. Podle slov Klímy je taková ochrana na standardní bezpečnostní úrovni. "Je vidět, že otázce bezpečnosti byla věnována velká pozornost, ale zabezpečení není zatím na takové úrovni, na jaké by mělo být," konstatuje kryptolog.

Větší bezpečnost zaručí krycí pouzdro

Vyššího stupně ochrany by se e-pasy měly dočkat poté, co do čipu přibude otisk prstu. "Zabezpečení bude opravdu vysoké. Údaje budou zašifrované. Nikdo se k nim nedostane," zdůrazňuje Pokorný. Tato data budou čitelná pro ty země, které obdrží od českých úřadů klíč k jejich rozšifrování.

Čip s technologií RFID (Radio Frequency Identifikacion) bude uvnitř biometrického pasu zabudován v polykarbonátové destičce. Pokorný připouští, že čip bude možné na určitou vzdálenost detekovat, ne však číst.

Všem i přesto doporučuje pořídit si speciální krycí pouzdro, které chrání čip jak před pirátskými čtečkami, tak i před mechanickým poškozením či poškozením vysokou teplotou. "Pouzdro bude ze speciální fólie. Jeho cena nebude vyšší než dvě stě korun," tvrdí Pokorný.

Koupi pouzdra doporučuje i Klíma. "Určitě je to dobrý doplněk."