"Ústava říká jednoznačně, že se má podávat demise po ustavující schůzi Sněmovny. Všichni občané - a ústavní činitelé zvláště - se mají řídit ústavou a ne vymýšlet nějaké světy, které jsou mimo ústavu," řekl v úterý Právu specialista na ústavní právo Václav Pavlíček.

Podle Pavlíčka bylo správné Klausovo stanovisko, když počátkem července odmítl přijmout demisi, kterou byl Paroubek ochoten podat. Klaus tehdy svůj krok zdůvodnil slovy: "Demisi podanou vládou na základě jiné motivace než naplnění ústavou předepsaných povolebních kroků, bych v této politické a ústavní situaci pokládal za nezodpovědný krok a za útěk od odpovědnosti vlády ve chvíli, kdy Sněmovna není funkční."

Hrozila by krize

Ústavní právník a soc. dem. poslanec Zdeněk Jičínský soudí: "Kdyby teď mělo nastat to, co Topolánek požaduje, tak by mohla vzniknout situace, pro kterou ústava žádné řešení nemá a která by mohla opravdu vyvolat ústavní krizi."

Pokud by podle něj nastoupila nová vláda v době, kdy není ukončena ustavující schůze Sněmovny, nebylo by jasné, zda by vláda mohla splnit ústavní povinnost a do 30 dnů požádat Sněmovnu o důvěru.

Normální ústavní proces je, jak poznamenal Jičínský, následující: Po volbách je svoláno zasedání Poslanecké sněmovny, na jeho základě je svolána ustavující schůze, která musí zvolit předsedu, místopředsedy a další orgány - výbory, případně komise. Ústava stanoví, že po skončení ustavující schůze dosluhující vláda musí podat demisi, kterou prezident přijme a jmenuje novou vládu. Ta do 30 dnů požádá již ustavenou Sněmovnu o důvěru. Pokud ji nezíská, bude do jmenování dalšího premiéra pověřena vykonáváním vládní agendy.

Zaorálek může svolat jen ustavující schůzi

S nápadem, jak odblokovat politickou situaci, před časem přišel místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Ten usoudil, že by se dala svolat schůze k vyslovení důvěry vládě poté, co by se přerušila ustavující schůze Sněmovny. Byla by to jakási "vložená" schůze. Dolejš je přesvědčen, že ústava to nezapovídá.

Pavlíček však soudí: "Ustavující schůze je od toho ustavující, že teprve po ní mohou být řádné schůze." Podobně reagoval Jičínský, podle něhož takový postup podle ústavy není možný. Schůzi by mimo jiné neměl kdo svolat. Bývalý předseda dolní parlamentní komory Lubomír Zaorálek (ČSSD) je totiž oprávněn pouze ke svolání ustavující schůze.

Možnost, že by se Topolánek stal premiérem před koncem ustavující schůze Sněmovny, vede podle místopředsedy vlády a ČSSD Zdeňka Škromacha do temna. "Je to takové škrábaní se přes hlavu, které nic neřeší," řekl Právu Škromach. Podle něj by Topolánkova vláda musela po ustavení Sněmovny podat demisi, aniž by stačila získat důvěru.

"V podstatě by vláda byla pověřena prezidentem v demisi a v situaci, kdy by nebyl ustaven parlament. To by skutečně byla superkrize," popsal Škromach.