Také Polsko se spolu s Českem a Maďarskem uchází o vybudování americké protiraketové základny na svém území. Polská vláda se podle listu zatím vyhýbá odpovědi.

Odborníci na mezinárodní právo zastávají názor, že zřizování exteritoriálních táborů, které nemohou být právně kontrolovány, jako třeba v kubánském Guantánamu, narušuje základy právního státu.

Podmínky USA jsou podle polských novin ale jasné. Chtějí mít výhradní právo rozhodovat o použití raketové základny, přestože podle mezinárodního práva by za to měla být spoluodpovědná i země, na jejímž území se základna nachází.

Úřady hostitelské země by také neměly mít možnost provést inspekci a zjistit, jaké zbraně se na základně opravdu nacházejí. Také veškerý personál základny by měl podléhat výhradně americkému právu, bez ohledu na to, zda by se případných přestupků nebo zločinů dopustil v areálu jednotky, či mimo něj.

Vlády o základnu stojí, obyvatelstvo je většinou proti

Experti Pentagonu si navštívili několik míst v Česku a prohlédli si také lokality na severu a východě Polska. Polští politici stavbu vojenské základny podporují navzdory veřejnému mínění, které je většinově proti. Také Česká republika o základnu stojí, dosluhující premiér Jiří Paroubek však před časem uvedl, že by jejímu vybudování mělo předcházet referendum. Rozhodnutí však musí ČR dát na podzim a do té doby není možné referendum uspořádat. Pro vznik amerického vojenského zařízení se vyslovil předseda ODS Mirek Topolánek.

Happening na podporu umístění protiraketové základny USA v České republice uspořádala v úterý na Střeleckém ostrově v Praze Liberální reformní strana (LiRA). Akce však nevyvolala u veřejnosti žádnou odezvu, kromě několika členů strany se jí zúčastnili pouze novináři.

Podle Pentagonu by základna ve střední Evropě měla být zapojena do systému takzvaného protiraketového deštníku a měla by zneškodnit případné nepřátelské rakety z Íránu, Severní Koreje a dalších rizikových zemí.