Hlavní obsah

Počasí letos potvrdilo: jaký leden - takový červenec

Novinky, Kateřina Farná

I lidové pranostiky mohou částečně vysvětlit současné meteorologické situace i rytmičnost atmosférické cirkulace. Kupříkladu jedna z nich říká: Jaký leden, takový červenec. Podle meteorologů je tudíž logické, že po mrazivém lednu následuje extrém i na druhé straně.

Článek

"Někdy se dá předpokládat, že zhruba po sto padesáti dnech se atmosférická situace přibližně opakuje," vysvětluje Vladimír Seifert z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze (ČHMÚ).

Tomu by podle něj částečně nasvědčovala povětrnostní situace letošního ledna i července. "Když se v lednu nad střední Evropou vytvoří tlaková výše a dostaneme ještě příděl arktického vzduchu, pak teploty výrazně klesají," dodává meteorolog s tím, že v letošní zimě k tomu ještě přispěla téměř souvislá sněhová pokrývka a také chladný vzduch, který pronikal od severovýchodu.

Letošní červenec bude podle Seiferta patřit jistě k těm nejteplejším od roku 1775. Prozatím nejteplejší byl červenec v roce 1782 s průměrnou teplotou (naměřenou v pražském Klementinu) 24,6 stupně, druhý byl v roce 1994 s teplotním průměrem 24,3 stupně. Celkově od roku 1981 převládaly červencové měsíce teplotně nadprůměrné, poslední lehce podprůměrný byl v roce 2000.

V pátek se nejnižší červencová minima v nízkých polohách naměřila v Neumětelích (14,7 stupně), ve středních polohách v Broumově (11,5 stupně) a ve vyšších místech např. v Černé v Pošumaví (13,7 stupně). Podle naměřených hodnot bylo v horských polohách dokonce tepleji. V Jevíčku na Pardubicku byly teploty kolem 12,2 stupně a v Bílé na Moravskoslezsku 11,4 stupně.

V Krušných horách se v tomto týdnu teplota přiblížila nule, což nasvědčuje mírně kontinentálnímu charakteru počasí, kdy jsou jasné noci a tomu odpovídající velké rozdíly mezi nočními minimy a denními maximy.

V lednu mráz stejně jako v červenci tropy

Naopak letošní leden byl charakteristický extrémně nízkými teplotami. Dlouhá, místy krutá zima s teplotami až - 30 stupňů, trvala takřka do začátku března. Po 24. lednu na severovýchodní Moravě a Slezsku poklesly teploty na - 21 až -25 stupňů, v Šumperku na -29 stupňů a ve Štítné nad Vláří na Zlínsku dokonce na -30 stupňů. V Čechách byla teplotní minima na -16 až -20 stupni. Koncem února a začátkem března teploty kolísaly a 9. března se vyskytovaly ranní mrazy až minus 10 stupňů. Výrazné oteplení nastalo až po 24. března a o čtyři dny později se maxima vyšplhala na plus 20 stupňů.

"Když se vyskytne podobná atmosférická situace, kdy i v červenci zasáhne střední Evropu tlaková výše, nestačíme se divit, jak je nám horko," doplnil Vladimír Seifert a pokračoval, že když ze začátku července, podobně jako v lednu, pronikl chladný vzduch od severu, teploty začaly stoupat, protože se nad Evropou značně ohříval vzduch, nad nímž se udržovala tlaková výše řadu dní. 

Například 19. do 20. července byly v Klementinu zaznamenány teplotní rekordy: 20. července byla v ČR naměřena průměrná teplota 25,1 stupně, což je o 7,9 stupně více než normál pro toto období. Maximální teplota byla naměřena 35,3 stupně, byl tak překonán rekord z roku 1965.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám