"Zákon o veřejném pojištění jasně ukládá, že lékaři ani jiní zdravotníci nesmějí vybírat poplatky ani jiné částky od pacientů, pokud jim poskytují péči hrazenou z veřejného pojištění. Zákony o lékařské péči také určují, která péče je hrazena z pojistného, která je částečně hrazena a která není hrazena," řekl soudce zpravodaj Vladimír Klokočka.

Podle závěru ÚS není důvod zasahovat do současného zákona o zdravotním pojištění, protože neodporuje Listině základních práv a svobod a nijak neomezuje podnikání ve zdravotnické sféře.

To však neznamená, že nadstandardní péči, kterou veřejné pojištění nehradí, si nemůže pojištěnec dohodnout a uhradit ji. "Pojištěnci si mohou dle vlastní vůle ve zdravotnických zařízeních připlatit jen ty nadstandardní položky, které jsou uvedené v ceníku a může jít třeba o ubytování v nemocnici, stravování, výběr lékaře a podobně," dodal Klokočka.

Nešťastně formulované pasáže

Závěr ÚS přivítali poslanci, kteří oponovali ústavní stížnosti a shodně se soudci konstatovali, že současný zákon není v rozporu s lidskými právy a právy na svobodné podnikání. "Jsem rád, že ÚS zamítl stížnost, protože změny by přinesly chaos do zdravotního pojištění. Některé pasáže zákona nejsou šťastně formulované a budeme se snažit je přesně definovat," řekl poslanec za KSČM Vojtěch Filip.