Novela silničního zákona stanoví přísné pokuty za překročení rychlosti, proti čemuž vznesli mnozí řidiči výhrady. Vadí jim například to, že tachometry u aut neukazují vždy zcela přesně to, jakou rychlostí se automobil pohybuje. Na rychloměru zpravidla řidič vidí rychlost vyšší, než je skutečná. Může se ale stát, že po výměně některých součástek, například převodovky nebo i pneumatik, ukazuje tachometr rychlost nižší, a tím řidiče klame.

Šimonovský chtěl těmto námitkám oponovat s tím, že výrobci automobilů musejí splnit normy, podle kterých tachometry nesmějí ukazovat nižší než reálnou rychlost. Vysvětlit toto pravidlo se mu ale na několik pokusů nepodařilo.

Zachránil ho až Kněžínek

"Jede-li řidič rychlostí 50 kilometrů v hodině, může tachometr ukazovat 50 nebo méně," řekl nejdřív ministr. Potom se zarazil a chtěl se opravit. "Ne, je to naopak," konstatoval, aby následně zopakoval první chybný výrok. Pak několik vteřin mlčky přemýšlel.

"Pane doktore, říkám to dobře?" obrátil se po chvilce Šimonovský na přítomného Jana Kněžínka z odboru agendy řidičů. Poté se ještě jednou pokusil o zformulování principu správného fungování tachometrů.

"Když jede řidič padesátikilometrovou rychlostí, může tachometr ukazovat v rozmezí 41 až 50 kilometrů," zněl poslední marný pokus, po kterém ministr pustil ke slovu Kněžínka, jenž napoprvé vše správně vysvětlil. "Když vozidlo jede rychlostí 50 km/hod, tak na jeho tachometru je minimálně 50, ale v drtivé většině více," uzavřel Kněžínek.