Článek
Obětí psů plemene československý vlčák se kromě místních onehdy stala i policistka, která zde spolu s kolegy zasahovala, když pár psů opět uteklo.
Místní se stěžují, že radnice nic nedělá, její vedení však kritiku odmítá s tím, že proti majiteli nic nezmohou, protože jde o soukromý pozemek. "Obávám se, že obec příliš možností nemá. Hodláme ale kontaktovat právníky a věc řešit. Zatím jsme tak neučinili. Dnes jeden ze psů zase utekl a pobíhal okolo autobusové zastávky," konstatoval starosta krkonošské obce Zbyněk Hrubec (nez.).
Právní experti ovšem soudí, že obce možnosti jak podobné věci řešit mají, pouze jich dostatečně nevyužívají. Podle Jiřího Teryngela mohou minimálně zjednat nápravu, pokud objekt s chovanými psy není řádně zabezpečen.
Časovaná bomba
Lidé z obce, kteří si občas připadají jako uprostřed aljašské divočiny, považují psinec zřízený soukromým chovatelem za časovanou bombu. "Jde jenom o otázku času, kdy opět prolomí plot a utečou ve větší smečce. Potom pámbů s námi," lomil rukama starší muž.
Obavy z polodivoké smečky, mající kromě pokousaných lidí na svědomí i roztrhaná domácí zvířata, neskrývá hlavně personál zdejší školy. Učitelé raději děti s respektem vodí v úctyhodné vzdálenosti od psince. "Je to doslova o strach. Poslední dobou utíkají stále častěji. O nepřetržitém třeba třídenním vytí a do morku kostí zalézajícím kvílení ani nemluvě. Každou chvíli si někdo stěžuje. Neděje se však nic," popsala ředitelka víchovské školy Lada Sojková zdejší psí martýrium.
Veterináři mají svázané ruce
Majitele smečky československých vlčáků, kterého se nepodařilo zastihnout, nedokázala umravnit ani Okresní veterinární správa v Semilech, jejíž ředitel František Bradna podnikl do Víchové řadu vynucených návštěv. Veterinář může totiž v nejlepším případě pouze prověřit, zda chovaným psům nic nechybí. "Po této stránce bylo vždy vše v pořádku. Psi jsou řádně očkováni a nedošlo ani k porušení zákona o týrání zvířat. Poranění, která lidem způsobili, nebyla vážná a plynula z logiky psa zahnaného laiky do kouta," konstatoval Bradna.
"Takže musíme zřejmě počkat, až opravdu potrhá nějakého člověka. Pak se možná něco pohne, ale za jakou cenu," postěžoval si jeden z místních u autobusové zastávky.