Článek
Zájem o pasivní radiolokátor v reportáži potvrdil i ředitel investičního oddělení NATO Marshall Billingslea s tím, že Věra je schopna sledovat až dvě stě cílů a sama je velmi těžce odhalitelná. Zájem by byl i o instalaci Věry na vrtulnících. Podle výrobce, pardubické firmy ERA, by to možné bylo, ale vyžádá si to nákladné úpravy a testy. Zatím se proto Věra objeví jen na automobilech.
Věra není klasickým radarem, který vysílá radiové vlny a zachytává jejich odraz, nýbrž pasivním sledovacím systémem pohyblivých vzdušných cílů. Zachycuje a zaměřuje polohu zdroje elektromagnetického záření, které vydávají některé radiotechnické prostředky umístěné na letadlech i lodích.
Tato metoda umožňuje zjistit i klasickými radary nezachytitelné stroje kategorie stealth, které mají speciální tvar odrážející paprsky aktivního radaru do prostoru nad strojem a ne zpět k radaru. Mají též speciální nátěry pohlcující radiové vlny. Navíc není možné Věru zasáhnout raketami ničícími radary, protože Věra nevysílá radiové vlny, které by odhalily její pozici.
O radary Věra měla zájem Čína. Licenci na prodej těchto radarů do Číny dostala v lednu 2004 od ministerstva průmyslu a obchodu firma Omnipol. V květnu 2004 jí ale byla licence odebrána. Proti prodeji tehdy protestovaly Spojené státy.
Věra je nástupkyní známé Tamary vyvinuté v národním podniku Tesla Pardubice.