"Nebudu vyhrožovat žádnou demisí, kterou bych stáhla. Pokud by ale byly kráceny prostředky na vědu a výzkum, považuji to za zásadní problém, který by mohl ovlivnit mé další působení ve funkci," řekla ministryně.

Buzková ale zdůraznila, že jde zatím o návrh a rozhodující bude, zda ho nakonec vláda schválí. Podle dobře informovaných zdrojů Práva je ale jistá naděje, že se výzkumu peníze neuberou. Pravděpodobnost, že vláda schválí škrt zrovna v této oblasti, je asi poloviční.

Snížení prostředků na výzkum a vývoj by se sice oficiálně týkalo resortu ministerstva školství, protože pod ním mají být soustředěny všechny resortní výzkumné projekty, ale reálně by se dotkl sedmi ministerstev. Největší dopady by přitom úsporné opatření mělo na resorty průmyslu, zdravotnictví a zemědělství.

Mareš věří, že peníze budou

Buzková naopak připravuje Národní program výzkumu, protože tato oblast léta strádá nedostatkem peněz. Do této oblasti by mělo jít víc peněz - hlavně pak do výzkumu, který lze rychle použít v praxi. Cílem je dosáhnout, aby naše výrobky byly více konkurenceschopné ve světě a abychom naší technologií spolu s EU doháněli USA a Japonsko.

Tento ambiciózní projekt by si v letech 2004 až 2009 vyžádal 19,5 miliardy korun, z čehož 17 miliard by mělo jít z veřejných rozpočtů (2,5 miliardy ze soukromé sféry).

"Demisí nehrozím. Pouze upozorňuji, co by se stalo, kdybychom ty peníze nedostali," řekl v pátek Právu vicepremiér Petr Mareš (US-DEU). Podle svých slov je přesvědčen, že peníze na vědu a výzkum nakonec ministr financí Bohuslav Sobotka dá.

Pokud by čtyři miliardy do této sféry nešly, podle Mareše by to pro budoucnost bylo katastrofické. "Zmrazili bychom třeba mezinárodní spolupráci, programy pro mladé vědce a výzkumníky," varoval Mareš.