Pražský městský soud se v odvolacím řízení přiklonil k loňskému rozhodnutí obvodního soudu pro Prahu 1, který církvi přiřkl katedrálu a přilehlé nemovitosti.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) se ale s tímto verdiktem nehodlá smířit a ihned po obdržení písemného rozsudku podá dovolání k Nejvyššímu soudu.

Žalobu na určení vlastnictví Svatovítské katedrály, domů ve Vikářské uličce a dalších církevních památek v areálu Pražského hradu (kapli sv. Anny a baziliku sv. Jiří s pozemky) podala už v prosinci 1992 Náboženská matice spolu s dalšími církevními subjekty.

"Majetek všeho lidu"

Vláda v roce 1954 rozhodla, že se správcem nemovitostí stává stát. Podle tehdejšího vládního nařízení přešly objekty a parcely v areálu Hradu do "majetku všeho lidu". Toto nařízení v roce 1999 Ústavní soud odmítl zrušit.

Podle soudkyně obvodního soudu pro Prahu 1 Libuše Fritzové to ale ještě neznamená, že se stát stal i vlastníkem. "Formulace vládního nařízení je natolik neurčitá, že ke změně vlastníka na jeho základě dojít nemohlo," uvedla vloni v říjnu soudkyně, které dal tentokrát městský soud zapravdu.

V roce 1995 byl však jiného názoru, když rozsudek označující katolickou církev za vlastníka katedrály zrušil. O rok později byla k samostatnému jednání vyčleněna část sporu, která se týkala kaple sv. Anny a baziliky sv. Jiří. Nejvyšší soud v roce 2000 definitivně rozhodl, že tyto objekty církvi nepatří.

Podle pátečního rozhodnutí městského soudu by tedy kromě katedrály do vlastnictví církve měla spadat celá Vikářská ulice s kanovnickými domy až po Nové proboštství, dále Prašná věž a kaple Všech svatých.