Měla se toho údajně dopustit, když ve třech loni vysílaných Sedmičkách kladla dotazy k tématu, zda KDU-ČSL chystá restituci církevního majetku, paktuje se se sudetoněmeckým landsmanšaftem a spolupracuje s komunisty.

Trestní oznámení bylo podáno i na poslance Ivana Langra z ODS, Miloslava Ransdorfa a Miroslava Grebeníčka z KSČM. "Ti však ještě vyslechnuti nebyli, policie bude pokračovat," uvedla Bobošíková a dodala, že "ve studiu sice také k zmíněnému tématu debatovali poslanci vládní koalice Stanislav Gross a Jan Kasal. Na ně však oznámení podáno nebylo".

Marvanová: kriminalizace novinářů je nepřijatelná

Za Bobošíkovou se pevně postavilo vedení televize Nova, ale také dva členové sněmovní mediální komise. Poslankyně Hana Marvanová (US-DEU) v pátek pro ČTK uvedla, že to není jediný případ, kdy jsou lidé zbytečně popotahováni jen kvůli svému názoru. Zastrašování či dokonce kriminalizaci novinářů a dalších občanů za vyjádření názoru považuje za nepřijatelné.

"Jsem přesvědčena, že policisté často vykládají trestní zákon v rozporu s Ústavou, která zaručuje svobodu projevu," uvedla Marvanová a dodala, že doufá, že policisté trestní oznámení na moderátorku co nejdříve odloží jako bezpředmětné.

Další člen mediální komise a poslanec ODS Ivan Langer se domnívá, že podání trestního oznámení na něj je jenom vedlejší cíl. "Hlavní cíl je Bobošíková a její pořad. Pro mě je zajímavá zejména skutečnost, že policie se tím začala zabývat až zhruba po roce. Já si to dávám do mozaiky normalizačních kroků v oblasti médií, které vláda koná a myslím, že to je jejich součástí," podotkl Langer.

Langer netvrdí, že za kauzou Bobošíkové stojí přímo vláda. "Ale načasování, jakým způsobem vláda ovládla vysílací radu, jakým způsobem udělala z veřejnoprávní České televize vládní televizi, tak si myslím, že to do toho zapadá," řekl Langer.

Prohlášení televize Nova

Vedení televize Nova vydalo včera odpoledne písemné prohlášení. "Vedení televize sdílí přesvědčení, že novináři mají právo v diskusních pořadech jako Sedmička ( TV NOVA), Špona (ČT) nebo Nedělní partie (PRIMA) se otevřeně ptát na všechny otázky, které souvisejí s výkonem funkce politika. Moderátorka v pořadu nevyjadřuje svůj politický postoj, ale vede diskusi o všech okolnostech práce a způsobu výkonu mandátu jednotlivých politiků. Vedení Novy doufá, že trestní oznámení podané na Bobošíkovou právě v souvislosti s pořadem Sedmička nemá politické pozadí a není snahou zasahovat do práva novináře svobodně vykonávat své povolání," uvedl mluvčí Novy Petr Kostka.

Dotazy policistů Bobošíkovou šokovaly

Čtvrteční šestihodinový výslech byl podle Bobošíkové korektní, avšak dotazy policistů jí šokovaly. "Ptali se mě například, proč jsem jednu se Sedmiček začala otázkou: Jak vypadala mše, kterou celebroval arcibiskup Jan Graubner? Odpověděla jsem, že otázku jsem položila proto, že to diváky zajímá. Nebo se ptali, kde jsem vzala informaci, že Vatikán uzavřel konkordát s Hitlerem. Odpověděla jsem, že z učebnic historie. A v tomto smyslu mé podání vysvětlení pokračovalo," upřesňovala moderátorka přístup policie.

"Vyčkám jestli bude zahájeno trestní stíhání. Pak se budu bránit," odpověděla Bobošíková na dotaz Práva, jak hodlá situaci řešit.

Bobošíková: kauza má politický charakter

Postup policie vyvolává otazníky, neboť trestní oznámení na Bobošíkovou bylo podáno už loni 2. dubna a žena, která chce zůstat v anonymitě, je rozšířila 19. prosince.

"Policisté mi oznámili, že mi hrozí až dvouletý nepodmíněný trest. A pokud budu kauzu medializovat, může být vydáno předběžné opatření o zákazu mé novinářské práce," uvedla Bobošíková na páteční tiskové konferenci.

"Je neobvyklé, že se tím policie začala zabývat právě nyní, v době, kdy roste snaha vládní koalice ovlivňovat ve svůj prospěch situaci v médiích. Žasnu nad tím, že má novinářská práce je kriminalizována. To, co se stalo, považuji za zastrašování a domnívám se, že v kontextu současného dění má celá kauza politický charakter," prohlásila včera Bobošíková . 

Zarážejí jsou podle Bobošíkové důkazy, které ji policie předložila. "Jde o neautorizovaný přepis pořadů vysílaných loni 19. května, 2. června a 17. listopadu. Výpisy pocházejí z interního vebu Poslanecké sněmovny," informovala novináře Bobošíková.

"Nevím, zda jde o autentický přepis. Nemohu to ověřit, protože televize archivuje podle zákona nahrávky pouze třicet dní po odvysílání," odpověděla Bobošíková na dotaz, zda ověřovala věrohodnost internetového přepisu pořadu.