Profesor Machovec zemřel po dlouhé nemoci, většinu posledního roku prožil v nemocnici. Termín posledního rozloučení zatím nebyl určen.

Machovec vystudoval filozofii a klasickou filologii na Univerzitě Karlově. Mezi témata, jimiž se celý život zabýval, ale patřila i etika, etologie i ekologie. Vystupoval jako kritik patriarchální společnosti a byl zastáncem feminismu. Jeho krédem byl citát Konrada Lorenze: "Buď se ve 21. století ekologická problematika stane základem dialogu celoplanetárního lidstva, nebo žádné 22. století už nebude." Mezi Machovcovy žáky patřil dnes významný filozof Václav Bělohradský, básník Egon Bondy či například Jan Palach.

Milan Machovec se narodil 23. srpna 1925 v Praze. Po studiu na filozofické fakultě se v roce 1968 habilitoval jako profesor filozofie. Pro svoji veřejnou angažovanost byl dva roky nato z politických důvodů propuštěn, když neodvolal svůj protest proti sovětské okupaci. V 70. a 80. letech byl významnou postavou opozičního hnutí.

d poloviny 70. let přednášel na takzvaných bytových univerzitách, kde působili vzdělanci vypuzení režimem z vysokých škol. V kostele sv. Antonína na Strossmayerově náměstí v Praze hrál na varhany. Podepsal Chartu 77. Od roku 1990 znovu učil na Univerzitě Karlově a o jeho přednášky vždycky byl velký zájem. Napsal víc než deset filozofických knih, některé vyšly ve zhruba 15 jazycích. Mezi nejvíc ceněné patří Ježíš pro moderního člověka, T. G. Masaryk nebo Filosofie tváří v tvář zániku.