Článek
Podle advokáta Čestmíra Kubáta, by mohl jeho téměř osmdesátiletý mandant Milan Michel v důsledku nervového vypětí zemřít, což by se de facto rovnalo vraždě.
Toto tvrzení státní zástupce Martin Omelka nekomentoval s tím, že obhajoba má právo na své argumenty, poukázal ale na fakt, že jako mají právo na život obžalovaní, měla ho i paní Henriette Trémeaud, která při explozi výbušniny zemřela.
Pravým adresátem byl její muž, prefekt departmentu Bas-Rhin André Trémeaud. Atentátníci spoléhali na to, že se mu bomba, vypadající jako krabice s doutníky dostane do rukou při slavnostní recepci u příležitosti zasedání Evropského společenství uhlí a oceli, kterého se zúčastnilo mnoho tehdejších významných politiků. Jeden z obžalovaných Milan Michel svou účast na atentátu nepotvrdil, nicméně řekl, že kdyby mohl vrátit čas, už by se v rozvědce neangažoval.
Účast StB potvrdili bývalí důstojníci
Účast StB na výbuchu potvrdili francouzské tajné službě bývalí důstojníci StB Ladislav Bittman a Josef Frolík, kteří po sovětské invazi v roce 1968 přeběhli na Západ. Bittman nyní vyučuje na Bostonské univerzitě dezinformace, čímž obhajoba při vyšetřování případu argumentovala s tím, že se mu tím pádem nedá věřit.
"Obhajoba se samozřejmě snaží svého klienta vylíčit v co nejlepších barvách, na druhou stranu on vypovídal před americkými úřady pod přísahou jako svědek," řekl k tomu Omelka. Podle Bittmana byl bombový útok vrcholem dezinformační kampaně připravené sovětskou KGB, která měla vyvolat dojem, že se v Německu rozvíjí neonacismus, a zhatit tak francouzsko-německé poválečné usmiřování. Moskevská zpravodajská služba tuto informaci ani nepotvrdila ani nevyvrátila.