Ten při přepočítávání odevzdaných hlasů na mandáty ve Sněmovně zvýhodňuje silnější subjekty. Zjevně se tak stalo u ODS a ČSSD na úkor lidovců a zelených. V Česku platí systém poměrného zastoupení. Politologové se shodují, že absolutně spravedlivý propočet hlasů na mandáty neexistuje.

Na výsledky stran ve Sněmovně má hlavní vliv počet volebních krajů a metoda přepočítávání hlasů. Dříve se v Česku volilo v osmi krajích, nyní ve 14, přičemž jejich velikost - a tím i počet přidělovaných mandátů - se výrazně liší. V malých krajích, jako je Karlovarský, se tedy dostanou do Sněmovny jen nejúspěšnější subjekty.

Zjednodušeně řečeno, čím více je volebních krajů, tím je většinovost výraznější, což znamená výhodu pro nejsilnější strany.

Nejvíce hlasů na mandát potřebovali zelení

Vlastnosti volebního systému se ukazují na současných volbách následovně: Zatímco u ODS a ČSSD stačilo na získání jednoho mandátu něco přes 23 tisíc hlasů, nejslabší strana ve Sněmovně - zelení - potřebovala více než 56 tisíc hlasů.

Ačkoli podíl pravicových a středových stran (ODS, KDU-ČSL, zelení) a levice (ČSSD a KSČM) činí ve Sněmovně rovně po stovce mandátů, počet hlasů odevzdaných ve volbách se liší. Pravice a střed, kde jsou zastoupeny i malé strany, jich získala 2 615 668. Levice obdržela o více než 200 tisíc méně: 2 414 155.

Starosta Jindřichovic pod Smrkem Petr Pávek, neúspěšný kandidát za zelené, v pondělí uvedl, že podá ústavní stížnost - nikoli na průběh voleb, ale na způsob přepočtu na mandáty. Ústavní soud však již o podobné stížnosti rozhodoval, a to v době opoziční smlouvy, kdy si stěžoval prezident Václav Havel a senátoři. Soud rozhodl o zrušení části zákona z dílny ČSSD a ODS, protože podle něj poškozovala malé strany. Jednalo se mimo jiné o počet krajů, který byl v zákoně určen na 35.

Bývalý soc. dem. poslanec a právník Zdeněk Koudelka, který se na současné úpravě volebního zákona podílel, soudí: "V čistě poměrném systému by na jedno procento hlasů připadaly v 200členné Sněmovně dva mandáty. To, že rozdělení mandátů je jiné, svědčí o vlivu většinových prvků." Tyto prvky podle něj lze dále posílit. Jako příklad nabízí rozdělení největších krajů na dva volební kraje tak, aby žádný z nich neměl více než 600 tisíc obyvatel.