Do druhého kola volby postupují kandidáti, kteří získali nejvíc hlasů v jednotlivých komorách. Mezi poslanci je Klaus jednoznačným favoritem, neboť pro něj hlasovalo 92 poslanců. 44 zákonodárců se vyslovilo pro Kříženeckého, 39 pro Bureše a 20 pro Pitharta.

ČSSD má v dolní komoře 70 poslanců a Burešovu oficiální kandidaturu loni v prosinci podepsalo 62 poslanců ČSSD. Pithart zase dostal ve sněmovně jen 20 hlasů, ačkoli KDU-ČSL má 21 a US-DEU deset poslanců. Kandidát KSČM Miroslav Kříženecký dostal 44 hlasů, přičemž poslanců KSČM je 41.

Hlasování senátorů těsně vyhrál Pithart, který získal 35 hlasů, zatímco Klaus jen 31. Pro Bureše bylo 7 senátorů a pro Kříženeckého pouze dva.

V Senátu Pitharta podpořili podle všeho především lidovci, unionisté a členové klubu Nezávislí, jichž je celkem 36. ČSSD má v Senátu 11 křesel, Bureš ovšem dostal jen 7 hlasů. Klause podpořilo zřejmě nejen 26 senátorů ODS, ale i šéf Novy Vladimír Železný a další 4 senátoři. Nejhůře dopadl Kříženecký, který dostal od senátorů jen dva hlasy, i když KSČM má v horní komoře tři zástupce.

Oficiální výsledky potvrdily náskok Klause

Poslanci a senátoři zahájili první kolo tajné volby prezidenta republiky před polednem. Výsledky ve 14 hodin zveřejnil šéf jednání Zaorálek. Volby se zúčastnilo všech 281 zákonodárců, na Pražský hrad dorazil i původně chybějící poslanec Radim Turek.

Z 281 odevzdaných hlasů jich nejvíce získal Klaus, který vyhrál s přesvědčivým náskokem 123 hlasů. Druhý Pithart od obou komor získal jen 55 hlasů. Bureš s Kříženeckým získali shodně 46 hlasů.

Hlasování předcházelo představování

Po představení prezidentských kandidátů a debatě zákonodárců hlasoval Parlament o způsobu volby nového prezidenta. Z 80 přítomných senátorů souhlasilo s tajnou volbou 77, proti byli tři. Ze 197 poslanců pro tajnou volbu byli 194, naopak tři poslanci nesouhlasili.

Nejprve se na společné schůzi Senátu a Sněmovny představili všichni čtyři prezidentští kandidáti s krátkými projevy. Jako první vystoupil kandidát KDU-ČSL Petr Pithart a následován Miroslavem Kříženeckým, kterého podporuje KSČM. Třetí se před poslanci a senátory představil Jaroslav Bureš z ČSSD a na závěr si vyslechli čestného předsedu ODS Václava Klause.

Předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek, který volební schůzi vede, Havlovi poděkoval za to, že prospěl této zemi. Také Klaus ve svém projevu ocenil Havla, když prohlásil, že zejména v období transformace a budování demokracie byla Havlova role mimořádná. Havlovi poděkoval za všechny pozitivní věci, které pro Česko v zahraničí udělal. "V jeho hodnocení bude převažovat znaménko plus," prohlásil Klaus, který je jinak častým Havlovým kritikem.

Zatímco senátoři se dostavili na mimořádnou volební schůzi v plném počtu, tj. 81, jeden z poslanců v sále na začátku jednání nebyl. Podle informací Práva se jedná o Radima Turka z ČSSD, který má zlomenou nohu. Samotného hlasování se však zúčastnil.

Zatímco senátoři a poslanci v sále sledovali vystoupení kandidátů, ministra vnitra Stanislava Grosse nejvíce zaujal jeho mobilní telefon, který neodložil ani při vystoupení Jaroslava Bureše.

Kandidátské motto - spravedlnost a právo

Lidovecký kandidát Petr Pithart v úvodním projevu vysvětlil, co je podle něj úkolem hlavy státu. Prezident by měl podle něj hlavně přispět k tomu, aby právo bylo nad státem a nad politickými stranami. Pithart zdůraznil nutnost, aby prezident jmenoval kvalitní soudce, kteří zajistí nezávislost soudní moci. Měl by také zdůvodněně využívat práva odpouštět a zmírňovat tresty, a také uvážlivě vracet zákony parlamentu.

"Nesmí být politickým protihráčem vlády," prohlásil v projevu Pithart. Může sice podle něj prezident mít výhrady k některých krokům vlády, měl by ale zároveň s každou spolupracovat a nezapomínat, že to byl on, kdo ji jmenoval.

Jako druhý v řadě vystoupil komunistický kandidát Miroslav Kříženecký. Podle něj není prezident "bezmocnou loutkou a kladečem věnců, jak se nám někdo snažil namluvit". Jeho pravomoci považuje za dostatečné, ale musí být využívány s citem, poznamenal Kříženecký. Podle Kříženeckého v současné společnosti je přítomný strach z nadvlády byrokracie i existenční obava. "Obírá lidi o jejich šance, krade jim nejlepší léta života," prohlásil Kříženecký, kterému se v závěru vystoupení zaleskly v očích slzy.

Prezident republiky může v tomto lidem hodně pomoci. Ze svého úřadu by měl podle Kříženeckého udělat místo, kde prostý člověk bude více než úřad, a to bez ohledu na své pohlaví, vyznání nebo finanční zázemí.

"Nabízím, co je pro postavení soudce a jeho roli ve společnosti nejdůležitější: nestrannost a schopnost ve spravedlivém procesu nalézat správná rozhodnutí," sliboval v projevu kandidát soc. dem. Jaroslav Bureš, který vystoupil jako třetí.

Úkolem příštího prezidenta je podle něj také přispět k tomu, aby česká veřejnost věděla, že vstup do Evropské unie je pro zemi velkou šancí. Stát má podle něj hodně stavebních prvků, ale jedním z nejdůležitějších je právě prezident republiky.

Poslední vystoupil čestný předseda ODS Václav Klaus. "Scházíme se při první skutečné volbě prezidenta republiky v historii naší země," zdůraznil. Poprvé podle něj není před volbou rozhodnuto, kdo bude příští hlavou státu, a nejde jen o více či méně manifestační hlasování.

Klaus dále uvedl, že je to také nejspíš naposledy, co je prezident republiky volen Parlamentem. Připomněl, že veřejnost žádá všelidové hlasování. "To vše zesiluje vážnost dnešního okamžiku," prohlásil Klaus. Varoval před zvolením kandidáta levicové nebo středo-levé politické strany. Podle něj by to vedlo k další polarizaci společnosti a to by nebylo dobré. Jako jediný z kandidátů se tak otevřeně obul do svých konkurentů. Příštího prezidenta si Klaus představuje jako nenápadnou autoritu a nikoliv nějakého hybatele politické scény. V zahraničí by měl být známý a respektovaný.

Nová hlava státu by podle Klause měla šetřit milostmi a amnestiemi. "Role prezidenta na domácí scéně je spíše symbolická," řekl dále Klaus. Měl by třeba dodávat odvahy lidem při vyjímečných situacích jako jsou povodně. Klaus slíbil, že by hájil v případě zvolení všechny občany bez ohledu na jejich světonázorové přesvědčení. "Jsem na službu své zemi v prezidentské roli připraven," dodal.

Klaus v projevu také vyjádřil "obdiv" nad občany, kteří v minulých letech budovali novou demokratickou zemi. "Jsem hrdý na to, že jsem tuto unikátní podobu obnovy mohl s nimi spoluvytvářet," řekl Klaus. Zmínil i vstup do Evropské unie a připomněl, že to byla jeho někdejší vláda, která podala přihlášku a uvedl, že pro Česko není alternativa. Apeloval však na to, aby lidé nevnímali EU jako idylický svět. Pokud budou politici hovořit o EU pouze v dobrém světle, prokáží veřejnosti "medvědí službu". Je třeba, jak zdůraznil, říkat lidem pravdu.

Tajná volba podle Senátu

Samotná volba bude podle pravidel, která při tajných volbách uplatňuje Senát, tedy s povinným projitím za plentou. Zákonodárci o způsobu rozhodli po projevech kandidátů.

Při vstupu do prezidentského salónku, kde bude volební místnost, každý zákonodárce obdrží hlasovací lístek: poslanec bílý senátor modrý. Po úpravě ho vhodí do urny, která je určena pro komoru, jejímž je členem. Podle šéfa sněmovní volební komise Josefa Hojdy (KSČM) zhruba hodinu a půl po zahájení aktu budou vyhlášeny výsledky. Lístky budou bezprostředně poté, co je zkontrolují ověřovatelé, skartovány.

Pokud nebude v prvním kole zvolen nikdo, je volební komise schopna za další hodinu připravit kolo druhé, do něhož postoupí z každé komory nejúspěšnější kandidát. Sčítat hlasy budou volební komise jednotlivých komor, které pro tuto příležitost dohromady tvoří společný orgán.

Také třetí kolo první volby, které je vlastně pouze opakováním kola druhého, je možné uskutečnit také týž den. Bude záležet na politické dohodě: pokud strany rezignují a tzv. odpískají první volbu jako bezvýchodnou, pak se skutečně odbydou všechna tři kola dnes.

Havel vyzval k podpoře proti Iráku

Havel zmínil i zítřejší rozhodování parlamentu o Iráku. Zdůraznil, že to nebude jednoduché a upozornil, že nesmí dojít k populistickému či nekvalifikovanému rozhodnutí. Zákonodárci by podle něj neměli hlasovat s ohledem na články v novinách či průzkumy veřejného mínění, ale podle svého svědomí a pocitu odpovědnosti. "Nebyli jsme zvoleni, abychom se pořád líbili," prohlásil Havel.

Pithart naopak ve svém projevu zdůraznil, že podmínkou pro vyslání českých vojáků je rezoluce RB OSN.