Článek
Česká civilní rozvědka (ÚZSI) umístila ve čtvrtek dopoledne na internet symbolických 1989 dokumentů. "Zpřístupňujeme vše, co lze. Historie je majetkem nás všech, nejen historiků," uvedl náměstek ředitele ÚZSI Ivo Schwarz. Podle něj stránky za dvě hodiny navštívilo 3159 lidí a za čtyři hodiny stáhli 13 gigabitů dat. Dokumenty lze najít na stránkách úřadu zde.
Zajímavé písemnosti například popisují akci komunistické rozvědky proti Pavlu Tigridovi, který v Paříži vydával časopis Svědectví. Do něj přispívala řada autorů nepohodlných režimu a byl také tajně přivážen do Československa. Rozvědka, označovaná jako I. správa Sboru národní bezpečnosti (SNB), se proto rozhodla k mimořádné akci Hnízdo, kdy na území cizího státu namontovala Tigridovi do bytu odposlouchávací zařízení. namontovala ho v listopadu 1980, fungovalo až do července 1981.
Mnoho archiválií nebylo možné zpřístupnit kvůli obavám z ohrožení bezpečnostních nebo ekonomických zájmů České republiky.
Mezi dokumenty na webu české civilní rozvědky jsou zejména materiály dotýkající se činnosti I. správy Sboru národní bezpečnosti (SNB), jak zněl oficiální název komunistické rozvědky. Dokládají způsob její spolupráce se sovětskou tajnou službou, která prostřednictvím svých poradců československou rozvědku v podstatě řídila. Pod vedením KGB rozvědka spolupracovala i se službami dalších zemí. Vždy ale v sovětském zájmu.
KGB odebírala zprávy ve velkém
Výměna informací mezi I. správou SNB a KGB byla značně nevyrovnaná. Například dokument z roku 1990 uvádí, že StB obdržela od prosince 1985 do konce roku 1989 od "sovětských přátel" 3499 zpráv. Opačným směrem ale putovalo přes 18 000 dokumentů. Kvalita a využitelnost získaných dokumentů byla sporná, šlo spíše o souhrnné zprávy zpracované pro vládní představitele SSSR než o "syrové" zpravodajské informace využitelné v operativě.
ÚZSI zveřejnil i dokumenty, které popisují boj tajné policie proti Vatikánu a církvi. Dohledat lze informace o akcích zaměřených proti československým emigrantům nebo o situaci v rozvědce v období "pražského jara".
Všechno zveřejnit nešlo
Při výběru, které informace zveřejní, musela rozvědka podle Schwarze také vzít ohled na současné závazky ČR. Komunistická špionáž totiž sbírala informace o zemích, které jsou nyní českými spojenci, a lidech zastávajících důležitá místa v jejich bezpečnostním aparátu.
Na internetu tak chybí informace o cizích státních příslušnících, o boji proti mezinárodnímu terorismu, nebo o tom, jak rozvědka získávala dokumentaci k vynálezům a technologiím, které pak byly použity v ČR.
