Zákoník práce vetoval prezident Václav Klaus začátkem května. Podle něj norma posiluje nerovnost mezi zaměstnavateli a zaměstnanci ve prospěch zaměstnanců. Zákoník považuje Klaus za nemoderní a nevidí v něm záruky potřebných změn. Vadí mu také jeho prosazovaní přes odpor Senátu a části vládní koalice namísto hledání konsensu.

Pro přijetí zákona nakonec hlasovalo 107 ze 179 přítomných poslanců. K přehlasování prezidentského veta byl přitom potřeba 101 poslanecký hlas. Sociální demokraté s komunisty mají dohromady k dispozici 111 hlasů.

Optimismus už před hlasováním projevil ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, který předpokládal, že pro Zákoník práce budou hlasovat stejní poslanci, kteří ho prosadili už jednou proti vetu Senátu. "A bude jich dost," řekl Právu Škromach.

V krátké diskusi k pracovněprávní normě vystoupili například Škromach a stínová ministryně práce a sociálních věcí ODS Alena Páralová. Ta s normou nesouhlasila, když citovala Klausova slova, kterými odůvodnil nepřijetí ZP. Pravicová opozice upozorňovala, že nový Zákoník práce by mohl zvýhodňovat zaměstnance před zaměstnavateli. ZP naopak podpořil komunistický poslanec Miroslav Grebeníček, který zdůraznil, že "v zemi s 500 000 nezaměstnaných není zaměstnanec v lepším postavení než zaměstnavatel". 

Poslanci upravili i normu o bezpečnosti práce

I pravidla bezpečnosti práce a jejího zajištění zaměstnavatelem bude zřejmě upravovat nový zákon. Sněmovna totiž přehlasovala senátní veto a znovu schválila zákon o bezpečnosti práce, který úzce souvisí se Zákoníkem práce.  V případě zákona o bezpečnosti práce ale bude mít rozhodující slovo prezident Václav Klaus, který tuto normu bude teprve posuzovat. Pokud ji odmítne, Sněmovna již jeho veto do voleb nebude moci přehlasovat.

Zákon má přiblížit pravidla bezpečnosti práce normám EU. Podle vlády komplexně upraví odpovědnost zaměstnavatele za stav pracovního prostředí a podmínek práce, stanoví požadavky na pracoviště a staveniště nebo na předcházení rizikům možného ohrožení zdraví.