Podle Svobody je ministerstvo zahraničí připraveno v těchto věcech pomoci, řešení záležitosti je ale jinak na soudech. "Především nabízíme, že děti budou mít Čecha, který je bude učit česky, aby stále mluvily jazykem, který je jejich mateřštinou," uvedl Svoboda. Jeho úřad podle něj také pomůže v komunikaci s argentinskými úřady a konzulární služba je připravena pomoci s právními službami.

Krajníková nabídku přivítala a doufá v pomoc ambasády při jejím pobytu v Argentině. Se svými dětmi hovořila naposledy na začátku týdne. Svoboda vyjádřil přesvědčení, že děti patří k matce. "Ale to je můj lidský pohled na věc samotnou, nejsem tady soudcem," dodal ministr.

Podle soudu matka své děti unesla

Dceru a syna Marcely Krajníkové nechal Krajský soud v Ústí nad Labem eskortovat do Argentiny, kde žijí u bývalého manžela své matky.

Krajníková se do Argentiny provdala před devíti lety, po čtyřech letech se však rozhodla, že se rozvede; manžel ji údajně bil a psychicky týral. S dětmi proto odjela do Česka. Soud ale rozhodl, že se děti musejí vrátit do Argentiny, protože je jejich matka prý unesla. Policie zahájila proti Krajníkové trestní řízení, hrozí jí až tříleté vězení.

Podle Krajníkové ale nemůže jít o únos, protože děti nejsou svěřeny do péče ani jednoho z rodičů.

Postup soudu vzbudil nesouhlas

Ministerstvo práce a sociálních věcí případ označilo za porušení dětských práv. Souhlasí s tím i psycholožka a soudní znalkyně Nora Martincová. Následky násilného odloučení od své matky mohou podle ní děti nést celý život.

"Dítě se při převozu opravdu nacházelo v maximálním psychickém stresu, který nebyl dostatečně odborně ošetřen," soudí Martincová. Bez pomoci česky mluvícího profesionála se navíc ocitly v cizí zemi, kde nerozumí místnímu jazyku, dodala.

Poukázala na to, že prožité trauma se může rozvinout do dlouhodobých depresivních či úzkostných poruch. Martincová rozhodnutí soudu nechápe. Vysvětlila, že Úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí, na kterou se soudy odvolávají, stanoví, že stát nemusí rodiči vyhovět, když by návrat dítě vystavil psychické či fyzické újmě. Obdobně kritizovala postup českých soudů i předsedkyně Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková.