O chystané koncepci žákovského portfolia ve čtvrtek informovala představitelka Cermatu Irena Smetáčková, která se na projektu podílí.

Hlavním přispěvatelem do žákovského portfolia by měl být učitel, jehož úlohou je například průběžné hodnocení žákových výkonů a jejich srovnávání se spolužáky i s možnostmi dítěte. Na svém hodnocení se má podílet i žák, který dostane možnost zařadit do složky své školní i mimoškolní práce nebo komentovat dosažené výsledky. Materiály ve složce doplní i vysvědčení nebo výsledky z národních hodnotících zkoušek.

"Měla by tak vzniknout čitelná a ucelená forma, ze které se například rodiče dozví, jak si jejich dítě ve škole stojí," řekla Smetáčková. Cermat předpokládá, že učitelům naopak pomůže lépe plánovat další výuku. Žákovská složka by mohla být i určitým vodítkem pro střední a vysoké školy při přijímání studentů. "Budou si moci vybírat na základě dlouhodobého vývoje žáka a jeho studijních předpokladů a nebudou odkázány například pouze na jednorázové přijímací testy," dodala Smetáčková.

Na některých školách už osobní složky používají

Řada českých škol už s žákovskými portfolii pracuje. "Děti vybírají práce, které je samé nějakým způsobem oslovují," řekla učitelka z pražské základní školy Chlupova Vladimíra Struclová. Žáci se podle ní tak učí hodnotit dosažené výsledky.

Ve složkách se mohou objevit i nepovedené práce. Děti pak komentují, jak by je zlepšily. Dítě tak vlastně o sobě říká: "Kdo jsem, co chci, kam směřuji a co pro to udělám," uvedla Struclová.

Složky mohou být i nepřehledné

Podle socioložky Jany Strakové bude ale jen velice těžké najít nějaký univerzální způsob, jak takové žákovské složky zpracovávat a posléze objektivně hodnotit. "Sloužit by měly především ke komunikaci mezi žákem, školou a rodiči," uvedla. Problémy připouští i Smetáčková: "Vytváření portfolií je velmi časově náročný úkol, hrozí, že hodnocení bude jen formální. Problém může být i jeho případná velká obsáhlost a následná sumarizace."