"Je to jen formální záležitost, jiný význam než snaha o další zviditelnění v tom není," míní politolog Rudolf Kučera. Na sjezdu mají vystoupit kandidáti, se kterými Paroubek počítá do funkcí ministrů v budoucí vládě. Podle politologa Oskara Krejčího má každý z nich dostat prostor k vyjádření nějaké základní myšlenky, kterou si posluchači zapamatují. "Bude to personifikace programu," řekl Krejčí.

ČSSD mají pomoci zahraniční hosté

ČSSD chce na voliče zapůsobit také pozváním známých evropských levicových osobností na svůj sobotní sjezd i na ostatní volební akce. Mezi pozvanými figuruje například bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, který se s Paroubkem koncem dubna vydal také na tradiční předvolební výstup na horu Říp.

Pozvánku dostali také britský labouristický premiér Tony Blair a ministerští předsedové Itálie Romano Prodi a Maďarska Ferenc Gyurcsány. Podle Jana Hamáčka ze zahraničního oddělení Lidového domu ale Prodi ani Gyurcsány zřejmě nepřijedou na sjezd, jak bylo původně v plánu, ale zúčastní se některé jiné velké akce.

Paroubek sjednotitel

Od vítězných voleb v červnu 2002 panovaly uvnitř ČSSD spory, které vyvrcholily rezignací tehdejšího předsedy Vladimíra Špidly v roce 2004. Poslední sjezd ČSSD se konal loni v březnu a delegáti na něm v čele strany potvrdili Špidlova nástupce Stanislava Grosse. Ani jemu se ale poměry v sociální demokracii nepodařilo stabilizovat, naopak aféra kolem majetkových poměrů jeho rodiny rozpoutala vládní krizi a řešení vnitrostranické krize odsunula na vedlejší kolej.

Ústřední roli za této situace nečekaně sehrál Jiří Paroubek, který se stal místopředsedou strany a obsadil také post ministra pro místní rozvoj. Po Grossově rezignaci na premiérské křeslo se stal i šéfem vlády a od té doby fakticky vede i ČSSD, přestože oficiálně je v jejím čele Sobotka.

Paroubkovi se podařilo uklidnit názorové rozepře mezi jednotlivými frakcemi v ČSSD. V tom mu pomohla podpora bývalého předsedy Miloše Zemana. Kromě vnitřní rozpolcenosti dokázal také vrátit straně důvěru veřejnosti, která byla v době nejhlubší krize téměř nulová.

Zpočátku přitom nevzbuzoval u svých politických soupeřů velké obavy, první místopředseda Petr Nečas například prohlásil: "ODS je přesvědčena, že Jiří Paroubek je jen loutkou Stanislava Grosse." Již brzy se ale ukázalo, že se ODS mýlila. V Paroubkovi jí velmi rychle vyrostl silný soupeř, který rozloženou ČSSD opět postavil na nohy.

Aféry členů ČSSD

V sobotu tedy Paroubek jako jediný kandidát s největší pravděpodobností převezme vedení strany, což je vzhledem k předvolebnímu období poněkud netradiční načasování. V roli předsedy strany se bude muset Paroubek vypořádat s různými aférami, které se poslední dobou dostávají na veřejnost.

Někteří členové ČSSD v nich figurují ve spojení s korupcí nebo podezřelým podnikáním. Sociální demokracie vyloučila několik lidí v souvislosti s úplatkářskou aférou kolem biolihu, z ČSSD pod tlakem vystoupil také starosta Českého Těšína na Karvinsku Jindřich Sznapka podezřelý z úplatkářství. [celá zpráva] Zatím jen o přerušení členství ve straně zažádal někdejší šéf kabinetu premiéra Zdeněk Doležel, obviněný v kauze Unipetrol z pokusu o podvod. [celá zpráva]

Z vnitrostranických důvodů byl loni v červnu vyloučen také vlivný poslanec Josef Hojdar, který se údajně neregulérně stal předsedou mostecké okresní organizace a tím porušil stanovy. [celá zpráva] Další poslanec Andrej Grega, který figuruje z kauze údajné manipulace s členskou základnou na Jablonecku, vystoupil ze strany. [celá zpráva] Kvůli podezřelým obchodům s později odsouzeným podnikatelem Františkem Rigem odešel z politiky i služebně nejstarší poslanec Michal Kraus, který v parlamentu strávil nepřetržitě 20 let. [celá zpráva]