Právo tuto informaci nejdříve získalo z kruhů soc. dem. a později ji na dotaz redakce nepřímo potvrdila sama Benešová, která nyní pracuje v advokacii. Nejdříve řekla, že křesla ministrů se nabízejí až po vyhraných volbách a že by od ní nebylo korektní odpovídat dříve než Paroubek.

Pak ale sdělila: "Pravda však je, že nyní už podruhé v životě stojím před vážným rozhodnutím, jestli se mám věnovat soukromé advokátní praxi, nebo opět vstoupit do veřejné služby. Zvažuji, zda mám na to stále dost sil a optimismu," uvedla Benešová.

Dodala, že zná stav resortu justice, zná rozsah vážných problémů tohoto resortu, které je nutno řešit, a uvědomuje si, do čeho by návratem do veřejné služby šla.

 "Zvažuji všechna pro i proti. Podobně jako před osmi lety, kdy jsem jako advokátka zvažovala, zda mám dost sil sloužit občanům jako nejvyšší státní zástupkyně," uzavřela Benešová.

Loni v září, po odvolání z funkce nejvyšší státní zástupkyně, jí Paroubek nabízel senátorskou kandidaturu za ČSSD, případně křeslo náměstkyně ministra vnitra. Benešová obě nabídky odmítla.

V únoru 2006 byla Benešová mezi účastníky kulatého stolu, kteří se na Úřadu vlády sešli kvůli problematice korupce. Podle Paroubka je důležitým tématem potírání a prevence korupce, veřejné zakázky, politická korupce a financování politických stran, podplácení v justici a také zabavování výnosů z korupce.

Byla odvolána kvůli Němcovi

Do funkce nejvyšší státní zástupkyně Benešovou jmenovala v lednu 1999 ještě vláda Miloše Zemana, s nímž dodnes má nadstandardní vztahy.

Vztahy premiéra Paroubka a Benešové se vyvíjely jako na houpačce. Nejdříve ji chválil a podporoval, nakonec se však přiklonil ke klidu v koalici, která měla před sebou schvalování návrhu státního rozpočtu i další důležité zákony. Na odvolání Benešové totiž trval místopředseda vlády, ministr spravedlnosti a šéf koaliční US-DEU Pavel Němec, s nímž se dostala do profesního i osobního konfliktu.

Loni na jaře Benešová požádala protikorupční policii, aby prošetřila ministrovu aktivitu při vydání katarského prince Hámida Sáního, který byl v Česku obviněn za sex s nezletilými dívkami. Němec zařídil princovo vydání do Kataru.

V médiích si nebrala servítky

Když pak Němec žalobkyni za její postup kritizoval, Benešová přiostřila. Ministerstvo se podle ní snažilo nezákonně ovlivňovat projednávání případů, které souvisely s Unií svobody nebo přímo s ministerstvem. Prohlásila taky, že resort ve skutečnosti řídí i tiskový mluvčí Petr Dimun a ředitel kanceláře Pavel Škvára.

Tehdy ji premiér ve funkci ještě podpořil. Den poté, co dal Nejvyšší soud za pravdu ministru spravedlnosti a vydání katarského prince do vlasti umožnil, vyzval Němec Benešovou k rezignaci. Ta odejít odmítla. Proti odvolání se opět postavil Paroubek. Šestého září podal ministr spravedlnosti na nejvyšší státní zástupkyni kvůli tomu, jak vystupovala v médiích, kárnou žalobu. Oznámil, že pokud vláda Benešovou neodvolá, postaví ji mimo službu.

Tentokrát už Paroubek Benešovou nepodržel. Zdůvodnil to snahou o klid v justici: "Abych vzal analogii na jiném ministerstvu, ministr obrany a náčelník generálního štábu, no, tak také bych asi dal přednost tomu ministrovi obrany."