Jak k tomu prohlásil předseda české vlády, nejde ale o klíčový problém ve vzájemných vztazích. "Jakkoli je to ventilováno v tisku, situace není zdaleka dramatická," řekl Špidla.

Vzniknou pracovní skupiny

Český premiér oznámil, že se s Dzurindou dohodli na vytvoření pracovních skupin, jež situaci navzájem posoudí a najdou odpovídající řešení. V čele skupin by na každé straně mohl být jeden člen vlády. Špidla odmítl sdělit, zda půjde o místopředsedu vlády Petra Mareše.

Nějaká radikální opatření na česko-slovenských hranicích, jaká například aplikuje na letištích Velká Británie, Špidla odmítl. Pohyb mezi Českem a Slovenskem označil za vysokou hodnotu. "Není naprosto správné, abychom jej nepřiměřeným způsobem pod různými záminkami omezovali," zdůraznil premiér.

"Ze Slovenska do Ostravy putuje hodně Romů za svými rodinami. Na Slovensku se mají špatně, proto přicházejí za příbuznými do ČR. Většinou jsou to lidé ve věku od 20 do 30 let, protože starším se už moc cestovat nechce. Nejsme ale proti, že sem jezdí. Vždyť většina z nás má rodiče či prarodiče původem Slováky. Když tady mohou žít Rusové, proč by nemohli také slovenští Romové?" řekl Novinkám Josef Facuna z ostravského občanského sdružení Demokratický střed Romů.

Policie o počtech přehled nemá

Přesné údaje o příchodu Romů ze Slovenska nejsou, protože policie nezaznamenává občany ze Slovenska, kteří do České republiky mohou volně vycestovat i na občanský průkaz, podle etnické příslušnosti.

Podle informací Novinek je to však měsíčně několik stovek lidí. "V Ostravě je už vidět hodně Romů, které neznám. Přijeli ze Slovenska, což se dá poznat i podle toho, jak se oblékají," prohlásil Facuna.

Špidla ale rozhodně popřel některé neoficiální údaje, podle nichž žije v ČR až 20 tisíc slovenských žadatelů o azyl, především u svých příbuzných. Řekl, že o číslu 20 tisíc nehovořil žádný "autoritativní odborník" a že počet zmíněných osob odpovídá přibližně 500. Naprostá většina z nich přitom podle Špidly přichází z ekonomických důvodů.

Chovají se československy

Dzurinda dodal, že Slovensko má své zkušenosti s hromadným odchodem Romů do zahraničí. "Vždy jsme uměli ten problém dešifrovat, pojmenovat a přijmout opatření, aby byl menší. Tak budeme postupovat i v případě česko-slovenském," prohlásil.

"Slovenští občané nejsou v přicestování omezováni. Ze zákona mají povinnost přihlásit se po uplynutí třiceti dnů pobytu na odděleních Cizinecké a pohraniční policie a předložit cestovní doklad pro úřední záznam," řekla ve čtvrtek Právu mluvčí Cizinecké a pohraniční policie Klára Krejčí. Uvedla dále, že slovenští Romové to nedělají převážně z neznalosti. "Chovají se československy a o zákony se nijak nezajímají," dodala mluvčí.