Poslanci vyhověli Senátu i v dalších bodech upravujících pravidla pro umělé oplodnění. Zákon bude například přikazovat zachování anonymity dárců a neplodných párů. Předejít by se tak mělo tomu, aby dítě mělo dva známé otce - jednoho biologického a jednoho podle matriky.

Neplodné páry by také podle tohoto zákona nemusely podstupovat nákladná genetická vyšetření, která by jejich snahu o potomka zbytečně prodražovala a komplikovala.

V ČR zdravotní pojišťovna hradí tři cykly umělého oplodnění. Za jeden cyklus zdravotní pojišťovny platí 22 500 korun a na léky dalších 15 až 25 000. Další cykly si zájemci hradí sami a stojí přibližně 50 až 60 tisíc korun.

Proti výzkumu kmenových buněk lidovci a katoličtí biskupové

Norma má ale zejména stanovit podmínky pro výzkum na lidských embryích, vědcům má umožnit práci s oplodněnými vajíčky, která nebyla využita při asistovaném oplodnění a byla by jinak zničena. Výsledky výzkumu mají pomoci rození zdravých dětí a léčbě nemocí, které současná medicína léčit neumí. Kmenové buňky mají schopnost přeměnit se v jakoukoli buňku či tkáň. Podle odborníků jimi lze léčit závažné nemoci nebo napravit poškozené tkáně.

Zákon výslovně zakazuje reprodukční klonování buněk a další nepovolené nakládání s lidským genomem a embryi. Vědeckým pracovištím, která by pravidla porušila, by hrozila pokuta až dva milióny korun, vědcům pak také zákaz činnosti nebo až osm let vězení.

Pokud zákon podepíše prezident, Česká republika by tak byla čtvrtou zemí v Evropě po Německu, Velké Británii a Francii, která povolila výzkum na embryonálních kmenových buňkách.

Proti zákonu se ve Sněmovně postavili lidovci, kteří o něm tvrdí, že degraduje počínající lidskou bytost na surovinu. Zásadně ho odmítají také aktivisté z Hnutí pro život. Vážné znepokojení nad ním vyjádřili i katoličtí biskupové. Žádná lidská bytost, a tedy ani lidský zárodek, by podle jejich přesvědčení neměl být prostředkem pro dosažení prospěchu druhých.