A dodal: "... i kdyby strana měla padnout po příštích volbách do opozičních lavic, je její morální povinností ty reformy začít." Takovou státotvornou odvahu na úkor stranických úspěchů jiní vedoucí soc. demokraté tváří v tvář poklesu preferencí neměli.

tanislav Gross hbitě použil nicneříkající politickou hantýrku (Nemůžeme to ignorovat ani zlehčovat, ale nelze dělat politiku podle preferencí) a Zdeněk Škromach zůstal věrný svému image usmívajícího se pohodáře (Na konci volebního období bude trend obrácený).

Další skupina soc. demokratů se ale pádu preferencí přece jen polekala natolik, že nechtěla ani pro média předstírat, že jde o bezvýznamný výkyv. Zajímavý byl názor poslance a šéfa pardubického regionu Miroslava Váni, který zprostředkoval hlasy svých voličů: Milý Mirku, mluvíte tak, že vašim argumentům buď nerozumíme, anebo jim rozumíme, ale nechceme je přijmout, protože my to vidíme jinak. Slouží ke cti předsedovi ČSSD Vladimíru Špidlovi, že tentokrát se neschoval do strohých vět a dal jasně vědět, že situaci považuje za špatnou a že trable s oblíbeností soc. dem. potrvají.

Podle něho jen půl roku, do schválení státního rozpočtu, podle některých jiných členů ČSSD do doby, než se tato vláda odporoučí - a v kuloárech přidávají, že tomu nakonec asi pomohou svým NE reformě veřejných financí. Uvidíme, z koho a zda vůbec se vyklube likvidační smělec. Zatím mají všichni vysoce postavení soc. demokraté v úterý velké sezení, kdy vláda bude vysvětlovat poslancům a senátorům, co dál. Špidla nejspíše i tam bude říkat, že je třeba zatnout zuby a zabrat.

Proto by se jako heslo pro toto shromáždění hodila zlidovělá hláška ve zkomolené ruštině z filmových Pelíšků: Vyděržaj, pioněr! Špidla by ji mohl použít bez rizika, protože je málo pravděpodobné, že by na to reagoval někdo ze zúčastněných soc. demokratů další hláškou ze zlidovělého filmového díla východní provenience: Zbláznil ses, dědku?

PRÁVO 23. května 2003