"Navrhla jsem před měsícem panu ministrovi spravedlnosti dva kandidáty na funkci náměstků. Paní Olgu Šebkovou pro netrestní oblast a pro legislativní oblast pana Koudelku. Paní doktorka Šebková přichází z advokacie," řekla Právu Vesecká.

"Je to důvod, proč jsem se vzdal poslaneckého mandátu," odpověděl na dotaz Práva Koudelka. Oficiální uvedení do úřadu náměstků se má uskutečnit ještě tento týden.

Prvním náhradníkem v Jihomoravském kraji, kde byl Koudelka v roce 2002 zvolen, je Zuzana Domesová. Ta ale odmítla mandát po Koudelkovi převzít. Druhou v pořadí je Silva Černohorská, která Koudelku nahradila. Poslanecký slib složila v úterý při zahájení schůze Sněmovny ve 14:00 hodin.

Nejvíce rotují poslanci v ČSSD

V poslaneckém klubu soc. dem. je to již čtvrtá změna jen za letošní rok. Koncem ledna ve Sněmovně vystřídal šéfa rozpočtového výboru a poslaneckého klubu ČSSD Michala Krause Andrej Grega. [celá zpráva] Kraus se rozhodl rezignovat kvůli aféře kolem své cesty do Ghany. Ve stejný den nahradila poslance Františka Koníčka Lenka Mazuchová.

Počátkem března rezignoval rovněž předseda sněmovního hospodářského výboru Josef Hojdar. Ve Sněmovně ho nahradil bývalý odborový předák Cyril Zapletal. Hojdar svůj odchod ze Sněmovny odůvodňoval zdravotními problémy. [celá zpráva]

Koudelka pracoval ve sněmovním ústavně-právním výboru. Byl jeho místopředsedou. Několikrát se o něm také uvažovalo jako o případném ministrovi spravedlnosti. Koudelka se kromě současného mandátu poslance vzdal také kandidatury za Jihomoravský kraj v nadcházejících parlamentních volbách. Na kandidátce však zastával až osmé místo. Bez preferenčních hlasů by tak bylo jeho opětovné zvolení obtížné. Koncem března ho přitom podpořil i bývalý premiér a předseda ČSSD Miloš Zeman.

Koudelka měl také zájem stanout v čele Justiční akademie. Kandidatury se však letos počátkem února vzdal. Reagoval tak na informace v médiích, podle nichž jako poslanec prosadil přestěhování akademie ze Stráže pod Ralskem do Kroměříže, která je v Koudelkově volebním kraji. Někteří politici to označili za střet zájmů.

Od začátku tohoto volebního období se obměnila více než sedmina Sněmovny. Změny vyvolaly rezignace i úmrtí poslanců nebo zvolení zákonodárců do funkcí, které jsou s prací v parlamentu neslučitelné. Největší hromadnou obměnu zaznamenala Sněmovna  při zvolení devíti českých poslanců do Evropského parlamentu v roce 2004.