Zbylé dvě pětiny lidí ale proti ostrým politickým sporům neprotestují. Mezi jednotlivými skupinami existují ve společnosti rozdíly. Vedení kampaně v konfrontačním duchu odmítají především ženy a starší občané. S výraznou nevolí hodnotí vyhraněné politické střety také nerozhodnutí voliči, kteří se podle svých slov hodlají voleb zúčastnit.

Za nejdůležitější při výběru politické strany považují voliči její program, plány do budoucna a bezúhonnost jejích kandidátů. Na dalším místě v žebříčku priorit uvedli lidé sílu strany a její organizace. Naopak nejméně voličů přikládá význam tomu, zda stranu podporují známé osobnosti, zda určitý subjekt má či nemá šanci překonat pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny či zda strana klade důraz na prohlubování evropské integrace.

Podle respondentů průzkumu se občanům nelíbí chybějící vzájemný respekt politiků. Dále lidé kritizovali neschopnost politiků vyvodit důsledky z vlastních chyb a jejich snahu zamést stopy po skandálech.

"Neslušnost a nečestnost politiků je hodnocena dokonce jako výraznější nedostatek naší politické scény než nedostatečně kvalitní politické programy či chybějící věcná diskuse o řešení konkrétních problémů," tvrdili autoři studie.

V Česku se poslední dobou rivalita mezi ČSSD a ODS často personifikuje na střet šéfa občanských demokratů Mirka Topolánka a premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD). Ve čtrvtek vyzval předseda vlády Paroubek Topolánka k televizním volebním debatám, když mu poslal meče a pistole, aby se mohli utkat v souboji muže proti muži. [celá zpráva