Pro katolíky by měl být Velký pátek vrcholem čtyřicetidenního půstu. Lidé by se měli vzdát především požívání masa. Věřící křesťané v ČR večer zajdou na mše, které uctí památku mučedníka.

V kostelech ale nebude výzdoba tak bohatá jako obvykle, na Velký pátek nejsou věřícím k dispozici žádné svíce na oltáři. Náboženské písně se zpívají bez doprovodu varhan a kostelní zvony mlčí. Podle tradice odletěly už ve čtvrtek večer do Říma. Na vesnicích tak ještě dnes čas (dříve určovaný bitím zvonů na kostele) přpomínají malí kluci, kteří chodí po vesnici s řehtačkami. Zvony se "vracejí" v sobotu a mohou na kostelech opět bít.

Dříve se dodržovaly zvyky, které byly spojené s Velkým pátkem. Vstávalo se před východem slunce, lidé se chodili mýt do potoka, aby se chránili před nemocemi. Také se nesmělo nic půjčovat, protože půjčená věc by se mohla očarovat. Lidé se obávali čarodějnic a možného uhranutí.

Bude Velký pátek státním svátkem?

Některé evropské země vyhlásily Velký pátek za státní svátek. Příkladem je i sousední Slovensko. Podobnou iniciativu vyvíjeli v posledním roce čeští senátoři, kteří podporovali myšlenku Velkého pátku jako dne pracovního klidu. Poslanci ve Sněmovně však vrátili Senátu návrh k přepracování. [celá zpráva]

Největší podporu má myšlenka Velkého pátku jako státního svátku u lidovců, proti se většinou vyslovili zákonodárci soc. dem. a KSČM.