Od prvního nálezu se ale situace změnila, protože 31. března vstoupil v účinnost zákon o zvyšování regulovaného nájemného a za jeho existence nemohou soudy upravit nájemné jinak, než zákon stanoví.

To, že k prvnímu zvýšení činží dojde až 1. ledna příštího roku, nehraje žádnou roli. To Ústavní soud opomněl.

Měl to patrně připraveno předem

Pokud by chtěl, aby majitelé mohli po 31. březnu žalovat nájemníky o vyšší nájemné, musel by zrušit jako neústavní celý zákon o regulaci nájemného. To by teď mohl učinit až po podání nového podnětu.

"Ústavní soud měl patrně nález připravený předem a už nereagoval na účinnost zákona o jednostranném zvyšování nájmů. V této části je tedy zmatečný. Soudci obecných soudů jsou povinni rozhodovat podle dnes účinného zákona o nájemném," řekl Právu místopředseda ústavně právního výboru Sněmovny Stanislav Křeček.

Stejného názoru je i advokátka Hana Marvanová. "Soudy již musí zákon respektovat a nemohou stanovit výši nájemného podle svého uvážení," řekla Právu. "Jiná věc by byla, kdyby třeba Ústavní soud tento zákon zrušil jako protiústavní," zdůraznila Marvanová.

Podle zákona činže porostou po čtyři roky každoročně v průměru o 14,2 procenta u bytů první kategorie. U bytů nižších kategorií bude růst vyšší.

Tato chyba ÚS však nemá žádný vliv na možnost, kterou dal v nálezu majitelům domů žalovat stát o náhradu škody vzniklou kvůli regulaci nájemného.