Leckterý intelektuál se tenkrát jistě ušklíbl slyše heslo Hašek na Hrad!, leč pozor, davy to myslely upřímně. Nainstalovat v těch časech českému lvu namísto dvouocasu brankářskou hokejku, prošlo by to snad bez protestů. Hokejistu Haška, jak to tak vypadá, jsme zase tak dobře neznali.

V neděli při hokeji na kolečkových bruslích srazil podle svědků protihráče na zem, sedl si na něho a mlátil ho do hlavy hokejkou, dokud ho od oběti neodtrhli. Jen opravdový cynik to může nazývat herním faulem. Nikoli, byl to podle dostupných zpráv jasný atentát, akt brutálního násilí, a pachatel může mluvit o štěstí, omezí-li se následky jen na otřes mozku a zhmožděniny krční páteře. Pokud řezničina národního hrdiny skončí před soudem, věrní supergólmanovi obdivovatelé nemusí mít o svůj idol strach. Tým nejdražších advokátů v zemi se už o jeho bezpečnost postará.

Jen by mě zajímalo, jestli je slavný brankář i dnes pro Čechy, Slezany a Moravany ještě hrdinou. Totiž: hrdinové (i když z jiného soudku) u nás nikdy neměli ustláno na tulipánech. Pár příkladů. Mladý básník, jenž spěchal z Radobýlu hasit požár, zemřel v bolestné předčasnosti, jsa tupen současníky-neuměteli. Rekovský postoj zakladatele československého státu během hilsneriády a v boji proti kulturním falzifikátům, za který byl většinou národa tupen, ocenily až příští generace. Zápalná oběť studenta v lednu 1969, kterou chtěl dospělým připomenout jejich selhání, nepohnula svědomím národa o píď.

Statečnému politikovi, který jediný odmítl po okupaci své země podepsat potupné moskevské protokoly, vyčítají zpozdilé hlavy ještě léta po smrti jeho členství u komunistů. Sláva hrdinům? Ach jo. To Dominátor si obdiv veřejnosti užil dosyta. Jenže jestli i po této události zůstává pro většinu lidí stále ještě hrdinským vzorem, pak vězme, že své současné reky nacházíme v opravdu nóbl společnosti. Patří do ní třeba onen fotbalový fanoušek, co mlátil rozhodčího, a taky opilci z havarovaného auta, co seřezali lékaře od záchranky, nebo řidiči, co srazili chodce na přechodech a na refýžích. Kam by v takovém případě patřily zástupy obdivovatelů, zdráhám se vám sdělit.

PRÁVO 21. května 2003