Po únorovém nárůstu důvěry téměř u všech institucí se březnové údaje CVVM vracejí zhruba ke stejné úrovni, na jaké byly v lednu.

Přestože se prezidentský úřad stále drží na první příčce v žebříčku důvěryhodnosti, zaznamenal Václav Klaus v březnu pokles oproti únoru o šest procentních bodů na 68 procent. Druhé místo obsadila obecní zastupitelstva, kterým věří 60 procent obyvatel, tedy o jedno procento více než v únoru. Obecní zastupitelstva jsou také jedinou institucí, která si ve srovnání s minulým měsícem polepšila. Třetími nejdůvěryhodnějšími jsou krajská zastupitelstva, která si ovšem se svými 43 procenty naopak o čtyři procenta pohoršila.

Vládě důvěřuje 39 procent obyvatel, tedy o pět procent méně než v únoru. Shodně o tři procentní body poklesla důvěryhodnost předposlední Sněmovny na 26 procent a posledního Senátu na 23 procenta.

Důvěra k ústavním institucím (v %)
leden únor březen
Prezident 69 74 68
Vláda 41 44 39
Sněmovna 26 29 26
Senát 23 26 23
Krajské zastupitelstvo 44 47 43
Obecní zastupitelstvo 61 59 60
Zdroj: CVVM

Většina Čechů s politickou situací stále není spokojena

Počet lidí, kteří jsou spokojeni se současnou politickou situací v České republice, se letos ještě nezměnil - od ledna se drží na 16 procentech obyvatel. Neutrální postoj zastává 32 procent občanů - o tři procenta více lidí než v únoru. Nespokojených naopak o dva procentní body ubylo na 48 procent.

Spokojenost s politickou situací v ČR (v %)
leden únor březen
Spokojen 16 16 16
Ani spokojen, ani nespokojen 33 29 32
Nespokojen 46 50 48
Zdroj: CVVM

Spokojenost převládá spíše mezi mladšími respondenty a u lidí s vyšší životní úrovní. Se současnou politickou situací v Česku jsou také spíše spokojeni voliči ČSSD i ODS.  

Mezi nespokojenými se objevují nejvíce voliči KSČM a také lidé, kteří k volbám do Sněmovny nepůjdou. Větší podíl mezi nespokojenými respondenty mají lidé starší 60 let, důchodci a lidé, kteří svou životní úroveň označili za špatnou.